Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

neděle

Výlet do minulosti

7.6.2009 Konečně se zase něco děje. Dnes mě, po polední siestě, mamka naložila k babičce Dáše do auta a vyrazili jsme do Zlukova. Původně jsem myslel, že jedeme za bratránkem Pavlikem, ale čekalo mě mnohem větší překvapení. Na návsi stál podivný stan, monstrum kterému se prý říká dělo, všude bylo spousta dětí a u hospůdky i spousta rodičů. Byl jsem poněkud zmaten, než mi mamka vysvětlila, že jde o dětský den. Společně s dětmi jsem se usadil na lavičku a čekal co se bude dít. Nejdříve se objevil chlápek s tak dlouhýma nohama, že se mi z něj zatočila hlava. Byl mnohem mnohem větší než já a moc se mi nezamlouval. Néé že bych se snad bál, ale raději jsem ho po zbytek odpoledne "přehlížel". Pak mi mamka zacpala uši a z připraveného děla se ozvala taková rána, že jsem jen s těží udržel trenky v suchu. Konečně ta sláva začala.... Některé děti zkoušely chodit na chůdách. Já na ně bohužel ještě nevylezu, tak jsem si šel stoupnout do fronty na hod sekyrkou, jenže jsem se špatně maskoval a mamka mě vyhmátla a přemístila do fronty na hod balonkem. Zábava pro chlapy to sice nebyla, ale byla to docela pěkná sranda a já si to za odpoledne několikrát zopáknul. Ještě jsem shlédl šermířský zápas, který mě ale zas tak moc nepřekvapil. Takhle my se doma pereme s taťkou normálně. Jen nesmím používat žádné zbraně, jako koště, autíčka a tak, to se pak taťka zlobí. Stihl jsem od šermířů okouknout pár fíglů, ale pak už jsem byl unavený a zavelel k odjezdu domů. Později jsem se dozvěděl, že jsem přišel o opékání buřtů...to jsem ale trouba. Pa