Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

sobota

Budu umělec

20.9.2008 Trošku zkouším fixama malovat na papír, ale moc mi to nejde, ještě nemám ten cit jak pořádně uchopit ty barevné potvory. Rodičové mi říkali, ať si z toho nic nedělám, že v mém věku je to normální, půjde mi to tak až za rok. Co mi ale jde náramně to je ovládat myší taťkův počítač, hýbu s myší a klikám jak o život. Občas taťkovi něco pokazím, ale on si s tím většinou poradí. Dneska si tak brouzdám po internetu a našel jsem suprový stránky, který zvýší sebevědomí každému batoleti, které ještě neumí malovat barvičkama. Takže klikněte zde a začněte malovat. Ovládání je přesně pro nás nejmenší, myší hýbete sem tam a malujete, když kliknete levým čudlem změní se barva, chcete-li malovat znovu kliknete v prohlížeči na "obnovit stránku". To je celé, takže vzhůru do toho! Taky jsem ještě našel pár zajímavých stránek, které jsem umístil do odkazů hry v levé liště. Tak hezkou zábavu a PA

S dědou na rybách

12.9.2008 Tento týden k nám přijel na návštěvu děda Karel z Prahy. Jak už jsem v nějakém předešlém článku psal, děda Karel je vášnivý rybář, který sedí u vody celý den a většinou chytne tak akorát rýmu. Jen u nás na jihu se mu rybářsky velmi daří, proto za mnou jezdí často :-). Dědu vidím vždycky rád, i když z něho jde trošku strach, ale za chvilku se otrkám a pěkně si spolu užíváme. Vždycky mi přiveze od babičky Hany něco dobrého na zub, těšil jsem se na rajdu, ale to co mi mamka dnes ohřála, to byl hnus. Takže babičko, z naší rodiny jíš koprovku jenom ty, tak si to prosím zapiš za uši a nějak se s tím vyrovnej. Děda brzy ráno vyrazí na ryby a je tam až do odpoledne, takže jsme se dneska rozhodli, že ho překvapíme u vody. K jeho oblíbenému místu na Nežárce je to docela štreka, proto jsem byl rád, že se vezu v kočárku. Dorazili jsem k místu a děda seděl v jeho rybářském křesla a vypadalo to, že spí. Jakmile nás uslyšel okamžitě se probral a místo pozdravu okamžitě říkal, že nespí. To jsem zvědavej kolik ryb mu upláchlo. Pak jsem zahlédl jak se něco mrská v takovém síťovaném pytli ve vodě a děda mi ukázal štiku jak poleno. Bylo hned jasné, že nebyl děda celý den v limbu, ale že se mu povedl pěkný úlovek. Hrál jsem si malými rybičkami, házel klacíky do vody a děda mi dokonce půjčil jeho malé rádio, takže jsem si užil zajímavé odpoledne. Ještě jsme udělali foto s tím kapitálním úlovkem a mazali jsme domů. Ve čtvrtek přijela babička Hana, protože chodí do práce a nemohla přijet dříve. Tu velkou štiku nám upekla na másle s brambůrkama a musím uznat, že to byla jinačí bašta, než ta koprovka. Společně jsme si užili hezký víkend plný procházek, her a zábavy. Prarodičům jsem byl dokonce svěřen večer na hlídání a táta s mámou mohli vyrazit za zábavou. Děda ještě slíbil, že ještě letos jednou na ryby přijede a zkusí mi chytit rybu candáta, tak jsem na něj moc zvědavý. Pa