Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.
29.10.2010 - (píše Kuba) Sotva jsme se vrátili z pouti už u nás zvonila návštěva a né jen tak ledajaká. Z metropole k nám zavítala sestřenka Natálka a strejda Kája. Tyhle dva rád vždycky vidím, se strejdou je prča, dělá se mnou kraviny, což je moje nejoblíbenější zábava. No a Natála? Ta má vždycky zajímavé holčičí hračky, které doma nemáme. Vyzkouším si panenky, kočárek, zahrajeme si na doktora nebo na tátu a mámu. Tyhle věci si s Vildou moc neužijeme. Natálka přijela s bolavejma ušima a s teplotou co jí po cestě přepadla, ale tím jsme si nenechali zkazit večer. Natálka totiž bude mít conevidět narozeniny. S bráchou jsme jí koupili žlutej kufřík, šaty a ještě jsme jí s mamkou pohotově vysmrkli narozeninový dortík. Naty koukala, Kája koukal a oba z toho měli obrovskou radost. No a mi jsme měli taky radost z toho, že oni mají radost a tak jsme se radovali všichni společně, byla to taková radostná návštěva. Pa
29.10.2010 - (píše Vilda) Tak k nám zase přijela pouť. Chtěl jsem jít na všechny atrakce, ale to jsem narazil. Mamka mi vysvětlila, že na všechno ještě nemůžu, protože jsem ještě malej. To mě pozitivně nakoplo a rozhodl jsem se, že jí ukážu - ukážu jí jak umím chodit!! Po chvilce jsem musel přiznat, že sebevědomí mi nechybí, ale s chozením to ještě není tak horký. Takže houpačko těš se do jara to vyladím. Pa
21.10.2010 -(píše Vilda) Dnes mě vzal brácha do Tábora, kde mají hriště pro malé človíčky jako jsem já, jmenuje se to Človíčkov. Kuba už tu několikrát byl, hlavně když je venku hnusně sem rád zajede. Hřiště je to super, mají tu klouzačky, trampolínu a spousty hraček. Ze všeho nejvíc se nám s bráchou líbí odstrkovací auťáky. Našim se tu taky líbí, nemusejí nás hlídat, vypijou si kafčo, máma se projde po obchoďáku a taťka přečte noviny. Bohužel tu nemají písek a bábovičky a tak se těším na léto až zas budeme chodit ven.
9.10.2010 - (píše Vilda) Se lžíci mi to ještě moc nejde, ale rukama mám techniku krmení docela slušně zmáknutou, proto jsem požádal rodiče o zdokumentování. Takže kamera, klapdak a jedem.
29.10.2010 - (píše Kuba) Sotva jsme se vrátili z pouti už u nás zvonila návštěva a né jen tak ledajaká. Z metropole k nám zavítala sestřenka Natálka a strejda Kája. Tyhle dva rád vždycky vidím, se strejdou je prča, dělá se mnou kraviny, což je moje nejoblíbenější zábava. No a Natála? Ta má vždycky zajímavé holčičí hračky, které doma nemáme. Vyzkouším si panenky, kočárek, zahrajeme si na doktora nebo na tátu a mámu. Tyhle věci si s Vildou moc neužijeme. Natálka přijela s bolavejma ušima a s teplotou co jí po cestě přepadla, ale tím jsme si nenechali zkazit večer. Natálka totiž bude mít conevidět narozeniny. S bráchou jsme jí koupili žlutej kufřík, šaty a ještě jsme jí s mamkou pohotově vysmrkli narozeninový dortík. Naty koukala, Kája koukal a oba z toho měli obrovskou radost. No a mi jsme měli taky radost z toho, že oni mají radost a tak jsme se radovali všichni společně, byla to taková radostná návštěva. Pa
