Hodně vody, ale ne zas tak moc

8.8.2010 (píše Kuba) Jelikož naše město se nachází na soutoku dvou jihočeských veletoků, dochází u nás celkem pravidelně k povodním. Na tyto příprodní jevy jsme si zvykli natolik, že kde jiní by panikařili a stahovali předčasně gatě. Tady se griluje, popíjí a povodeň vítáme jako příjemné zpestření vhodné ke koupeli. No dobře tak machruju, letošní minipovodeň nestála za řeč a tak dětem posloužilo zatopené vodácké tábořiště na ostrově jako bazén.

Mini golf

8.6.2010 (píše Kuba) S taťkou jsem se rozhodli udělat si prodloužený víkend sami pro sebe. Zanechali jsme Vildu s mamkou ve Veselí a vyrazili směr hlavní město. Ubytovali jsme se v pensionu u babičky a dědy. Služby jsou zde výborné, hlavně jídlo a ještě je to zadarmo. Praha nabízí mnoho druhů zábavy, ale většinou si vystačíme s přilehlým lesoparkem s množstvím dětských hřišť. Nejradši chodíme do bývalého pionýrskýho tábora, kde postavili spoustu atrakcí pro neposedu jako jsem já. Babička si tam dává bílou čokoládu, táta pivko a já blbnu. Cestou míjíme minigolfové hřiště a mě se dnes poprvé podařilo vyžebrat zkoušku této zábavy. Taťka mi dělal osobního kouče a babička mi dělala "kadíka". Obětavě běhala pro míčky, které létali všude možně, jen ne po dráze a tak jsme jí nechali taky parkrát odpálit. Zábava to byla náramná, ikdyž k holle-in-one se mi nepovedlo. Další hoďku jsem už nevysomroval ani pomocí smutnejch xichtů, klepání brady a vyhrožování, že budu smutnej. Taťka říká, že tyhle vydíraci a žebrací techniky mám nadprůměrně vyvinuté a nechápe po kom to mám - no kápl z toho alespoň příslib dalšího mače při další návštěvy prarodičů. Tak Pa

Třetí narozky

4.8.2010(píše Kuba) Toho dne jsem oslavil svoje třetí narozeniny v kruhu své Veselské rodiny a přátel. Oslava to byla velkolepá, protože jsem sehnal hodně jídla a pití, přišlo hodně lidí. Byl to můj záměr, víc lidí = víc dárků. S oslavou mi pomohl strejda Lukáš, co má na hřišti občo, takže organizačně jsme to taky zmákli. Nemá cenu vyjmenovávat kdo všechno tu byl, popsal bych celý článek jen jmény a ještě bych na někoho určitě zapomněl. Každopádně všem moc děkuji, ne za dárky, ale za to, že jste si vzpomněli. Dostal jsem nádherný dort v podobě auta (jak jinak), který chutnal stejně dobře jako vypadal. Z moře dárků mi udělala radost brokovnice, takže teď kudy chodím, tudy střílím. Vildu jsem vodprásknul asi už stokrát, asi ze mě bude zločinec nebo policajt, ještě si to rozmyslím. Taky mi udělaly radost kuličky skleněnky, který chodíme hrát za barák. Cvrnkat mi ještě moc nejde, dělám to jako když střílíte pecky od třešní, ale schází mi přesnost, takže jsme si hru zjednodušili, házením na ďůlek, kdo bude blíž. Narozeniny bych mohl mít každý týden, tak Pa.