4.8.2010(píše Kuba) Toho dne jsem oslavil svoje třetí narozeniny v kruhu své Veselské rodiny a přátel. Oslava to byla velkolepá, protože jsem sehnal hodně jídla a pití, přišlo hodně lidí. Byl to můj záměr, víc lidí = víc dárků. S oslavou mi pomohl strejda Lukáš, co má na hřišti občo, takže organizačně jsme to taky zmákli. Nemá cenu vyjmenovávat kdo všechno tu byl, popsal bych celý článek jen jmény a ještě bych na někoho určitě zapomněl. Každopádně všem moc děkuji, ne za dárky, ale za to, že jste si vzpomněli. Dostal jsem nádherný dort v podobě auta (jak jinak), který chutnal stejně dobře jako vypadal. Z moře dárků mi udělala radost brokovnice, takže teď kudy chodím, tudy střílím. Vildu jsem vodprásknul asi už stokrát, asi ze mě bude zločinec nebo policajt, ještě si to rozmyslím. Taky mi udělaly radost kuličky skleněnky, který chodíme hrát za barák. Cvrnkat mi ještě moc nejde, dělám to jako když střílíte pecky od třešní, ale schází mi přesnost, takže jsme si hru zjednodušili, házením na ďůlek, kdo bude blíž. Narozeniny bych mohl mít každý týden, tak Pa.
