Dovolená Krkoše

19.-25.7.09 Svojí druhou dovču jsem si užil stejně jako loni se svými nejbližšími. Složení tedy bylo: Já, Máma, Táta, babička Hana, děda Karel, sestřenka Natálka, teta Kristýna a strejda Kája. Společně jsme bydleli v prima chajdě v Jestřabí blízko Rokytnice nad Jizerou. To je v horách jménem Krkonoše, takže místo válení se na pláži, podnikali jsme výšlapy a výjezdy na výlety. První výjezd jsem si dal s taťkou na kole do hospody na Rezek, bylo to furt do kopce a tak jsem taťkovi pomáhal ze sedačky alespoň skandováním: "rychleji, rychleji", cestou zpět pak:"pomalu, pomalu". Druhý výlet už byl jiný kafe, cíl: Dvoračky 6km do kopce a zpět. Ze základního tábora jsme vyrazili hned po vydatné snídani. S Natálkou jsme si vychytrale namísto maček a cepínů s sebou vzali kočárky a šerpy v podobě tatínků. Tenhle krok se zhruba po půlkilometru výstupu ukázal jako klíčový pro zdolání vrcholku. No vlastně Dvoračky jsou kousek pod vrcholkem, ale to nevadí. V kočárku cesta ubíhala daleko příjemněji, kochali jsme se se sestřenkou panoramaty, konzumovali sušenky a na hoďku jsme si i dáchli. Zato ze šerpů lilo jak z konve, zejména posledních 200 metrů se sklonem asi 45 stupňů si užili, ale co chtěli nás tak ať makaj. Na Dvoračkách jsem si dali dobrý oběd, vydováděli jsme se na hřišti, udělali pár snímků (viz dole) a už byl čas na sestup. V základním Táboře zasedli šerpové k pivku a já s Natálkou jsme si dali ještě slalom na motorkách. Zbytek dovolené jsme strávili u bazénku, grilováním masa a různejma vylomeninama. Podnikli jsme ještě výlet do Harachova a vojenskou pevnost z druhé světové války. Také jsme byli na koníkách, tenhle výlet byl vyjímečný, proto mu věnuji samostatný článek. Dovolená byla vydařená, ono vlastně není důležitý kam vyrazíte, ale s kým tam jste. Dost mouder, tak zas za rok. Pa
P.S.: Zvláštní poděkování Kájovi a Kristýně za objevení místa naší dovolené

Na koni

23.7.2009 Dnes jsme si užili s Natálkou speciální zážitek. Vyrazili jsme na farmu Hucul, kde jak název napovídá, chovají koníky a nejen ty. Hned po příjezdu na parkoviště jsme skočili do ohrady s kozama, ohrada současně fungovala jako dětské hřiště. Snad jediný hřiště na světě plné kozích bobků, ale to nám nevadilo, protože jsme už velký a jen tak něco do pusy už nestrčíme. Prolezli jsme prolézačky, honili kozy a kozy honily nás. Zlatý hřeb výletu měl teprve nastat - projížďka na koni. Táta nejdřív u milé obsluhy ověřil, jestli jsme na to dost velký a už jsme měli na hlavách žokejské přilby. Samotnou jízdu jsme zvládli oba zkušeně a s nadšením. Ovládat takové velké zvíře je zážitek srovnatelný snad jen s neomezenou konzumací lentilek. Nejvíce se mi líbilo z jaké výšky jsem se díval na svět a hlavně na rodiče. Po dobrém obědě jsme si na farmě pohladili, křížence krávy, sněžného muže a veverky. Takže díky koníčci za super vejlet a někdy zase v sedle. Pa

Oslava 2.narozenin

17.7.2009 Na své druhé dovolené jsem také oslavil své druhé narozeniny. Venku bylo teplo, takže oslava byla nudistická. Příbuzenstvo vyměklo, ti zůstali oblečení, takže jsem se v bazénku koupal jen já a Naty. Strejda Kája na nás stříkal ledovou vodu a my tam lítali jako šílení, byla to hrozná legrace. Pak už to přišlo, mamka přinesla velikánský dort do kterého jsme se ihned pustili. Když už jsem měl břicho jako pumlíč, začal jsem přijímat dary. Jsem už ve věku, kdy mě moc měkký dárky neberou, ale ručníkožupánek od Natálky mě vzal za srdce. Po očku jsem při tom zkoušení hadříků zkoumal velikánskou krabici, která dávala tušit dárečkovskou bombu. Než jsem se na ní mohl vrhnout musel jsem rozbalit ještě pár malých hraček. Po chvilce jsem už tu krabici mohl rozcupovat a v ní jsem objevil velikánskou třípatrovou garáž. Udělala mi velikánskou radost protože si konečně můžu někam zaparkovat svoje auťáky. Taky když pustíte auťák ze třetího patra dojede sám až do přízemí a pak nahoru výtahem. Akorát taťka říkal dědovi něco o "Danajském daru" protože jí musel hoďku skládat. Takže druhý narozky stály za to nejen kvůli garáži a ostatním dárkům. Hlavní bylo, že jsem je oslavili společně celá rodina. Díky a Pa.

Výlet na Lipno

5.7.2009 Dnes jsme si naplánovali celodenní výlet na Lipno. Vyrazili jsme před obědem, abych si mohl schrupnout ve voze a to se mi povedlo. Nejdřív jsem si prohlédl mohutnou přehradní hráz a elektrárnu. Pak jsme navštívili městečko Lipno, kde půjčují elektročluny na projížďku po vodě. To vám byl zážitek, mohl jsem řídit !!! Kroutil jsem volantem jak o život, ve stylu kamikadze jsem honil výletní parník a pak s taťkovou pomocí přistál na opuštěném ostrově, kde jsme našli poklad. Jízda to byla parádní, mával jsem na rekreanty na břehu i na ostatní loďky. Člun jsme po hodince museli vrátit a já se vydal prozkoumávat místní dětské hřiště, které bylo asi největší jaké jsem kdy viděl. Protože tohle městečko nabízí spousty atrakcí, už jsme běželi na moje první svezení lanovkou. Z výšky jsem měl docela respekt, ale když jsem se ujistil, že taťkovo sevření je pevné, už jsem halekal na dole projíždějící cyklisty. Výlet to byl parádní, až se mi cestou domů točila z těch zážitků hlava. Kdo to máte blízko, určitě se tam zajeďte podívat. Pa

Na veselce u Šašků

3.7.2009 Dneska jsem navštívil svou druhou veselku. Ženil se můj kámoš Láďa a bral si taky mojí kámošku Martinu, oba se rozhodli pojmout společné příjmení Šašek (Šašková), proto ten veselý nadpis. Oficiality se odehrávaly na krásném zámku Hluboká, což je místo jako z pohádky. Vše proběhlo tak, jak má. Paní, co jim mluvila do duše, mluvila krátce a hezky, oba řekli ano a dali si hudlana. Pak jsme jim celá rodinka popřáli hodně štěstí a kupu dětí, kamarádi jim zahráli na kejtru a bylo hotovo. Večer byla přichystána pořádná oslava s živou hudbou a spousty jídla a pití. Trošku jsem si zatrsal, něco pojedl a vypil a pak už jsem musel s mamkou na kutě. Čest rodiny uhájil tak taťka, který se domů vrátil nad ránem. Takže ještě jednou: ať vám to klape Šašci počmáraní :-) Pa