Už lezu

24.6.2010 (píše Vilda) Nejsem žádný ořezávátko a tak jsem se dneska poprvé pořádně rozlezl. Je to úplně jiný kafe, než se pořád válet v ohrádce nebo postýlce a usilovným řevem se domáhat přemístění. Teď jsem konečně svobodný, prolezu si pohodlně celý byt a když chci pozornost, stačí dolézt k nejbližší rodičovo noze a zatahat za nohavici. Zrovna tu je na návštěvě děda, tak se spokojím i s jeho nohavicí. Za jediný den jsem prošmejdil celý byt, nejvíce mě zajímá elektronika, ovladače a Kubovo autíčka, který to těžce nese. Však on si zvykne. Přikládám důkaz v podobě videa a pro srovnání ještě Kubu v mém věku. Pa

Koupačka na balkóně

10.6.2010(píše Vilda) Dneska bylo hrozný vedro až se mi z toho potilo všechno pod plínkou. S bratrem jsme se domluvili, že dnešek bez vody nepřežijeme a tak jsme uhodili na mamku, ať s tím něco udělá. Mamka přinesla takovou větší igelitku, kterou si strčila do pusy a za chvilku z ní vyrostl bazén. Pomocí kýble nám ho na balkóně naplnila, což jsme ihned začali sabotovat cákáním a prskáním vody ven. Nakonec jsme se pod pohrůžkou, že budeme vypuštěni uklidnili a v bazénku jsme strávili celé odpoledne. Super na téhle zábavě je také to, že odpadá večerní koupání, takže prosím víc takových pěkných počasí. Kuju a Pa

Na kole s Matějem

4.-6.6.2010 (píše Kuba) Tenhle víkend jsem strávil cyklovýletem po krásách našeho kraje a získal nového kamaráda. Kamarád se jmenuje Matěj a přijel za mnou až z Liberce, jeho taťka Jirka se kamarádí s mým taťkou a tak nás dali dohromady. Matěj za mnou dorazil v pátek a hned jsme vyrazili na první etapu k penzionu Pecák, kde jsme nocovali. Cestou jsme se zastavili u jezu Metel na občerstvení a zaházeli jsme si s kamínky do vody. Na Pecáku jsme povečeřeli zmrzlinu a šli na kutě, jelikož taťkové šli na pivo spali jsme s Matějem v jedné posteli abychom se nebáli. Ráno po snídani taťkové šlápli do pedálů a vyrazili na druhou etapu neznámo kam. Na Pecáku se nám totiž přestalo líbit a tak jsme vyrazili na blind. Cestou jsme narazili na Houbový park, kde jsme se občerstvili a zjistili jsme, že tenhle park nabízí spousty zábavy. Zahráli jsme si dobrodružnou hru, vysvobodili jsme princeznu, prohlédli muzeum zkamenělin a zahráli stolní fotbálek. Doporučuji návštěvu všem, paní domácí nám dokonce v místní hospůdce zařídila nocleh. Dostali jsme krásný minipokojík, jídla a pití co hrdlo ráčí. Dokonce tu trávili dovolenou i jiné rodiny s dětmi, takže bylo na odpoledne o zábavu postaráno. Hráli jsme fotbal, blbli v cizím bazénku, jezdili na klouzačce a večer jsme si dokonce udělali táborák. Ráno jsme zase vše sbalili na kola a vyrazili směr Veselí. Super vejlet jsme si s Matějem užili a při loučení plánovali brzy další o kterém vám určitě poreferuji. Pa

Hola hola, školka volá

2.6.2010 (píše Kuba) Podařilo se mi přemluvit rodiče(moc práce to nedalo), aby mě zapsali do školky. S mamkou a Vildou jsem doma rád, ale potřebuji si s někým pokecat. Táta je věčně v práci a doma je to samé ťu-ťu,ňu-ňu,ba-ba,pa-pa...z toho by jednomu ruplo v kouli. Máma tedy ve školce od paní kuchařky vyzvedla přihlášku a táta ji ve školce paní uklízečce odevzdal. Je Vám jasné, že jsem po tomto zjištění moc nadějí v kladné vyřízení žádosti nedoufal. A ejhle, volala paní ředitelka, že jsem přijat a se mnou snad všichni mí kamarádi. Jsme pěkná partička, už se těším až to ve školce rozjedeme. Jelikož jsem malinko puntičkář, mám rád ve věcech jasno a nerad se někam vrhám po hlavě, chtěl jsem se na zkoušku do školky podívat. Vzal jsem kamaráda Matěje a vyrazili jsme. Školka je super, spousta hraček, jedno obrovské šlapací auto, hodná paní učitelka hrála s dětmi hry, zpívali jsme a dokonce jsem vyžebral i svačinu. Jen mi není jasné, co to tam chodí za děti, kde je berou?! Takhle hodné a poslušné děti jsem ani na Hokejce(místní pískoviště) ani na žádném kroužku, který navštěvuji, nepotkal. To se bude paní učitelka divit, až jí tam v září vtrhneme....nebo se snad budeme divit my?! Pa