Hyjéééé !!!

21.10.2008 Asi poslední den zvaný babí léto jsme si skutečně užili. Dostali jsme od kamaráda poukázku na projížďku kočárem, taženým koníky. Koníky jsem zatím viděl jen v knížkách, proto jsem se moc těšil, až je uvidím naživo. Do Cunkova, jsme dorazili presně v poledne, před vraty táta ustájil našich plechových 70 koníků a už nás vítala překrásná kočička (zvíře samosebou). Na dvoře už byl připravený kočár jako z pohádky, ale koníci se ještě připravovali ve stáji. Zatím jsem se zabavil s tou číčou (už to umím i říct), která vrněla jako když máma v noci chrápe. Za chvilku přišel pán, kterému rodiče dali přezdívku Fešák Hubert a srdečně nás přivítal. Pak přivedl dva velké černé koníky, zapřáhl je ke kočáru a zavelel k odjezdu. Nastoupili jsme a už jsme se vezli skrz vesnici Cunkov směrem do přírody. V okolí je spousta pastvin a domorodci se živí asi jen chovatelstvím. Cestou jsem zdravil kravičky, ovečky, kozy viděl jsem všechny zvířátka z písničky: "Když jsem já sloužil to první léto". Dokonce jsme viděli i Bizona, mamka s taťkou říkali, že toho taky ještě neviděli na vlastní oči. Pan Hubert nás povozil po loukách i lesích, když jsme míjeli ohradu s jinými koníky, běželi podél plůtku s námi a já jsem jim mohl mávat. Prostě to byla parádní projížďka, kam se na to hrabe autodrom a labutě. Kdo nezkusil neuvěří. Pa

Jak jsem volil

18.10.2008 Dneska byl pro mě velký den, byl jsem poprvé rozhodovat o své budoucnosti. Lidé chodí do mateřské školky, kde je volební místnost, tam je schránka a lidé do ní házejí lístečky. Na lístečcích jsou napsaná jména jiných lidí, kteří by měli být chytří natolik, aby nám ostatním zlepšovali život svým moudrým rozhodováním. Protože já dostanu svoje lístečky až mi bude 18 let, dohodli jsme se s taťkou, že budeme volit společně. Dopoledne jsme dorazili do mateřské školky a slušně jsme pozdravili volební komisi, to jsou lidi, kteří dohlížejí abychom nepodváděli. Pán co jsme byli na jeho seznamu, z nás měl velkou radost, protože s ostatními soutěžil, komu přijde víc lidí. Zašel jsem s taťkou za plentu a vrazili jsme lístek do obálky, pak jsem ho vzal a hodil do volební urny, zamával volební komisi a na schodech zapózoval na památeční fotografii. Určitě jste zvědaví koho jsme volili, tak se podívejte na fotku a všimněte si na které straně urny stojím. Taky na tom obtloustlém pánovi s oranžovou šálou je mi sympatické pouze to, že mi chtěl kdysi koupit pastelky a má za kámoše majitele kolotoče a to je sakra málo. Bohužel většině lidem to stačí, ale dost politiky, příště si dáme něco o zvířátkách. Pa

S Natálkou na zámku

10.10.2008 Včera za mnou přijela sestřenka Natálka s tetou Kristýnou. Přijeli si odpočinout od strejdy Káji, který je nešika a rozmlátil si koleno, když kopal do míče. Nemůže nějaký čas vůbec chodit a museli se o něj starat. Měl jsem velkou radost, tedy ne z toho kolena, ale z toho že vidím mou sestřenku, která za chvilku začne chodit. Natálka mě požádala, abych jí ukázal něco zajímavého z toho našeho Jihočeského kraje. Mě se zatím nejvíce líbilo na zámku Hluboká a tak jsme odpoledne vyrazili. Byl krásný podzimní den, sluníčko hřálo a obloha byla modrá. Modré bylo i auto vedle nás na parkovišti, kde rozdávali slečny modré balónky s ptákem a nápisem ODS. Balónek jsem si vzal, protože se k volbám odpovědně chystám. Opodál telefonoval jihočeský hejtman Zahradník a taťka říkal, že mu to přinese smůlu, když nás ani nepozdravil. No nic ,vystoupali jsme hrozným krpálem k zámku kolem hotelu Herbich. Cestou jsme pozdravili dolů jdoucí Japonce a hodili jsme potulnému hudebníkovi peníze na polívku, on nám za to zahrál znělku večerníčku. Zámek byl nádherný a ještě hezčí byla zahrada, kterou kdysi osázeli stromy tak, aby hrála všemi barvami na podzim, kdy opadává listí. Škoda jen, že to Natálka skoro celé prospala, takže nebyla příležitost udělat si hezkou společnou fotku. Na to se, ale najde jistě spousta příležitostí v budoucnu. Pa

Semaforáček

2.10.2008 Tak dneska jsem zrušil členství v klubu Šikulka, kam jsem chodil organizovaně plavat. Už mě ta organizace nebavila, nenechám si od nikoho poroučet co mám zrovna dělat. Proto teď jezdíme do bazénu do Třeboně, kde si můžu zkoumat kanály, vodotrysky, cachtat se ve vířivce, prostě si dělat, co mě zrovna napadne. Abych, ale nepřišel o kontakt s vrstevníky, přihlásil jsem se do klubu Semaforáček u nás ve Veselí. Nemají tu sice bazén, ale za to tu mají krásnou klubovnu a velikou zahradu. Taky jsou tu dvě prima tety, které nám vymýšlejí zajímavé hry. Dneska jsme blbli s popelnicema a naučili jsme se říkanku o bramboře co se kutálí pod závoru, přejede jí vlak a pak je z ní bramborák. Také jsme soutěžili v opičí dráze a já vyhrál soutěž o nejlepší opici, takže jsem dostal medaili. Příšte si budeme dělat z brambor razítka a z kaštanů zvířátka. Moc se mi tu líbí a jsem rád, když už zima klepe na dveře, že budeme mít kam chodit, až venku budou padat trakaře. Pa