Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.
30.5.2010(píše Vilda) Jsem na světě něco přes půl roku a už jsem se stihl seznámit s většinou příbuzenstva. Dnes jsem si na seznamu chybějících příbuzných odškrtl pratetu Zdeňku a prastrýčka Petra z Německa. Setkání proběhlo na neutrální půdě na Šumavě, aby to neměl nikdo moc daleko. Jelikož strýček bydlí daleko, na setkání se těšila celá naše česká rodina, protože to bylo setkání po letech pro všechny. Teta a strýček na mě po příjezdu hezky usmáli a zašišlali, takže mi hned padli do oka. Pak jsme vyrazili na obídek do nedaleké restaurace kde se vyřádili na přilehlém hřišti hlavně Kuba s Naty. Já jsem se choval střídavě u tety a babičky. Strejda zůstal s dědou v penzionu, popíjeli pivko a rozebírali výsledek voleb. Děcka včetně mě šli večer spát a dospělí šli do pensionu popíjet pivko a rozebírat výsledky voleb. V noci se mi zdálo že slyším přes zeď hlasitý zpěv a strýčkovo poroučení každému ať něco zazpívá, ale nevím jestli to nebyl jen sen. Každopádně ráno vypadali všichni maličko unaveně, ale po snídani zbyl čas a síly na společnou rodinnou fotku. Pokud by někomu bylo divné, že tam není děda, tak se nedivte. Děda rád jezdí autem na silnici sám, proto odjel ve 4.00 a my jsme si vzali babičku na návštěvu. Byl to příjemné setkání, teta a strýček jsou milí lidé, doufáme s bráchou, že se uvidíme častěji. Tak auf Wiedersehen
8.5.2010 (píše Kuba) Dnes jsme s tátou vyrazili do Bechyně na Dragster show. Nejdřív jsem nevěděl vo co de, ale pak mi taťka vysvětlil, že jsou to závody těch nejrychlejších auťáků, co existujou. Postaví se 2 auta vedle sebe a závodí na čtvrt míle po rovině kdo bude dřív v cíli. Do takového podniku mě nemusí nikdo dlouho přemlouvat protože, vše co jen trošku zavání autama mě náramně zajímá. Na místo jsme dorazili popoledni, nejdřív jsem zkusil taťku, že bychom si taky tu čtvrtmíli dali s naším kombíkem, ale bylo mi to rozmluveno. Namístě jsem pochopil důvod, naše kára se s těma závodníma vůbec nedala srovnat, některý měli dokonce na brždění padák. Ale největší rozdíl byl v hlasitosti motorů, ten kravál byl takovej, že jsem se málem rozbrečel a chtěl jsem jít domů, ale zvědavost a vůně benzínu byla silnější. Taťka to nějak tušil, proto jsme nebrali s sebou Vildu, ten by z toho použil několik pamprsek. I když se závodilo jen rovně, bylo to moc zajímavý, nejlepší závoďák to ujel za 7 vteřin a nakonci mě rychlost přes 300 km/h. Dlouho jsem se taky procházel garážema, fotil se s těma mašinama a pozoroval mechaniky jak je připravují k závodu. Užil jsem si super odpoledne, což dokládám fotkama dole a připojuji také video z mých prvních závodnických krůčků. Pa
30.5.2010(píše Vilda) Jsem na světě něco přes půl roku a už jsem se stihl seznámit s většinou příbuzenstva. Dnes jsem si na seznamu chybějících příbuzných odškrtl pratetu Zdeňku a prastrýčka Petra z Německa. Setkání proběhlo na neutrální půdě na Šumavě, aby to neměl nikdo moc daleko. Jelikož strýček bydlí daleko, na setkání se těšila celá naše česká rodina, protože to bylo setkání po letech pro všechny. Teta a strýček na mě po příjezdu hezky usmáli a zašišlali, takže mi hned padli do oka. Pak jsme vyrazili na obídek do nedaleké restaurace kde se vyřádili na přilehlém hřišti hlavně Kuba s Naty. Já jsem se choval střídavě u tety a babičky. Strejda zůstal s dědou v penzionu, popíjeli pivko a rozebírali výsledek voleb. Děcka včetně mě šli večer spát a dospělí šli do pensionu popíjet pivko a rozebírat výsledky voleb. V noci se mi zdálo že slyším přes zeď hlasitý zpěv a strýčkovo poroučení každému ať něco zazpívá, ale nevím jestli to nebyl jen sen. Každopádně ráno vypadali všichni maličko unaveně, ale po snídani zbyl čas a síly na společnou rodinnou fotku. Pokud by někomu bylo divné, že tam není děda, tak se nedivte. Děda rád jezdí autem na silnici sám, proto odjel ve 4.00 a my jsme si vzali babičku na návštěvu. Byl to příjemné setkání, teta a strýček jsou milí lidé, doufáme s bráchou, že se uvidíme častěji. Tak auf Wiedersehen
