Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

pondělí

PF 2008

31.12.2007 Nazdárek, dnes končí rok v kterém jsem se narodil. Strávil jsem v něm spokojených a šťastných 5 měsíců. Poznal jsem většinu členů naší rodiny, několik kamarádů a známých. S rodiči si užíval spousty srandy, pomalu se učím poznávat svět kolem sebe. Od narození jsem zdvojnásobil svoji hmotnost (díky mami), umím se otočit na pupek a když se snažím tak i zpátky, nacpal jsem si do pusy už všechny hračky včetně svojí nohy. Včera jsme překonal další mezník ve svém vývoji, podařilo se mi načůrat až do pusy, jen mi bylo divné, že rodičové se mnou nesdílejí radost z takového výkonu.
Takže máme zbilancováno a na řadě je přání do nového roku 2008. Přeji vám hodně zdraví, štěstí a pohody. A hlavně vám přeji ať jste celý rok veselí jako tahle rodinka. Pa

sobota

Krasobruslení

29.12.2007 Dneska jsem konečně ukecal rodiče a vytáhl je na pískovnu vyzkoušet jejich bruslařské umění. Na Soutoku jsme si dali obídek a vyrazili směr zmrzlá voda u Vlkova. Led byl tlustě bezpečný, počasí ideální. Rodičové si nazuli brusle a konečně jsme se klouzali po ledu jako o závod. To je jiné svezeníčko, rychlost a to napětí, jestli s sebou taťka nešvihne a já nepojedu sám bůhví kam. Pak Mamka postavila slalom a zkoušeli jsme, jak se dá projet rychle. Ještě si pořídíme hokejky a příště budeme hrát hokej, rodičové mi říkali, že je to sport pro tvrdý chlapy a to já rozhodně jsem. Takže se už moc těším a jsem zvědavý jak mi to půjde. Pa

Ještě soutěž: Videjko je podkresleno komentářem. Kdo první pozná z jakého turnaje, zápasu a na jaký stav tento gól upravil skóre, vyhraje ode mě videoklípek, který uveřejním v příštím článku. Malá nápověda gól padl v čase 29:18. Odpovědi pište do komentářů pod článkem.

Vánoce v Hostíku

26.12.2007 Konečně jsem se dozvěděl, jak je to s tím panem Ježíškem. Děda s babičkou z Hostíku, které jsem dneska poctil svou návštěvou, mi vysvětlili, že Ježíšek je vlastně kojeneček jako já. Sice nechápu jak to může všechno stíhat, protože na mě čekaly u babičky zase dárečky, ale je to pohádková bytost a ty to mají všechno jinak. Babičku také navštívila moje sestřenka Natálka i s rodiči, až na nás kojence, si všichni nacpali bachory famózní svíčkovou a pak jsme si rozbalili dárečky. Já jsem dostal super kalhoty s kapsami jako má krteček, Natálka dostala stejně jako já krosnu, takže budeme moct chodit na společné výlety. Babičce a dědovi nadělil Ježíšek mojí společnou fotku s Natálkou. Natálka dokonce vydala vlastní kalendář, je to holt kočka modelka. Všichni jsme měli velkou radost jak z dárečků, tak z toho jak jsme se sešli pěkně pohromadě v novém složení :-) Pak Taťka rozbalil svůj nový stativ a udělal nám všem společné rodinné foto. Ještě jsme se dohodli s Natálkou, že by bylo fajn, strávit společně letní dovolenou a dali jsme za úkol taťkům, ať seženou nějaké pěkné bydlení. Pak šel Táta se strejdou Kájou na bowling, domů se vrátil pozdě hrozně veselý i když prý prohrál souboj o mistra od Šestajovic po Veselí. Přespali jsme u Babičky, dopoledne jsme zašli omrknou parkoles nebo lesopark? To je jedno, na přehradě jsme se sklouzli na ledu, to se mi líbilo, tak jsem řekl taťkovi, že musíme mimo letního bruslení na silnici, vyzkoušet i zimní u nás na pískovně. Ještě jsme se stavili v prima kavárně, kde jsem dostal zadarmo horkou čokoládu, ale mlíčko je mlíčko, tak jsem jí daroval babičce. Cestou domů jsme ze zastavili v Shopping Parku (zvláštní u nás se obchod ještě jmenuje obchod) nakoupit zimní brusle. Moji prarodičové z velkoměsta mi slíbili brzkou návštěvu, tak se na ně už moc těším. O víkendu jdeme bruslit, tak se těšte na další příspěvek. Pa

pondělí

Štědrý den a hlavně večer

24.12.2007 Tak dnes jsem zažil zatím nejhezčí den co na tomhle světě čůrám do plínek. Hned ráno jsme si sedli k telce a u snídaně koukali na pohádky. Po jitrnici jakou svět neviděl jsme vyrazili k babičce Dáše na návštěvu, byl tam i strejda Zub, Míra, teta Alena, prababička Tonička a bratránek Pája. Po společném fotu jsem všem popřál hezké vánoce a odnesl jsem si dárky, co mi tam pan Ježíšek nechal, asi zabloudil :-) Odpoledne jsme si hráli na mojí barevné dece, dělali různé vylomeniny a večer jsem hodil pár temp ve vaně. Naši si udělali nějakou lepší večeři, já jsem jim k tomu z mého křesílka spolu s božským Kájou zabroukal pár koled. Potom mi rodičové u stromečku roztáhli deku a mamka mi nosila dárečky. Z dárečků jsem měl velkou radost, začal jsem si je cpát do pusy, abych je ochutnal, jelikož mi nikdo neřekl, že se mají nejdříve zbavit obalu.To za mě udělal taťka a já nestačil divit jak jsem byl za ten skoro půlrok hodný. Dostal jsem spousty oblečení, kousátka, chrastítka a plyšové hračky. Pak jsem dostal také několik vyjímečných dárků, krásný svetřík s nápisem KUBA co nikdo jiný nemá, jezdící vláček co hraje písničky, pravej kopačák a krosnu na výlety. Mamka jí hned vyzkoušela a sedí se mi v ní náramně, přes mamky hlavu mám výborný rozhled a to pohodlí. Také mi udělalo radost, že mamka dostala kolečkové brusle, takže budeme inlajnovat celá rodina. Taťka dostal barmanské náčiní, takže mi z mámina mlíčka namíchá nějakej drink :-). Děkuji všem co nám přáli veselé a šťastné vánoce, protože jsme je měli opravdu šťastné a veselé.


neděle

Divná kytka a pan Ježíšek

23.12.2007 Taťka domů přinesl hrozně velkou kytku a mamka na ní navěsila barevné koule a řetězy, pak se u nás krájely brambory, cibule salám a spousta dalších nesmyslů, co papají rodičové. Mamka také celé dopoledne šustila krásným barevným papírem ..... asi se bude něco dít. Řekl jsem si, líná huba holé neštěstí a po svém jsem se zeptal. Mamka to nepochopila a nacpala mi do pusy prso, taky dobrý. Nakonec jsem se to dozvěděl taťka mě vzal ke kytce s koulema a vysvětlil mi, že je to strom smrček a že zítra bude Štědrý den. Prý se mám těšit na nějakého hodného pána jménem Ježíšek, který k nám večer přiletí a přinese nám dárečky. Také mi vysvětlil, že je dobrým zvykem popřát všem co mám rád, pohodové prožití tohoto svátku, takže tak činím. Užijte si to a ať vám pan Ježíšek naježí co se do vás vejde :-) Hlavně to zdravíčko, mladším hodně mlíčka, starším zdravé nožičky nebo alespoň spolehlivé berličky (snad se nikdo neurazí) :-). Zítra dám vědět jak to probíhalo a jestli pan Ježíšek byl opravdu štědrý. Jo a děkuji za přání v komentářích. Pa

pátek

Přáníčko 2

21.12.2007 Tak se nám s těma jmeninama nějak roztrhl pytlík. Dnes má svátek pro změnu sestřenka Natálka o jejímž příchodu na svět jsem již psal. Přeji Ti Natálko za celou naší rodinku hodně zdravíčka a štěstí. Taky Ti přeju aby Ti rodičové dávali dárky jak se patří. Slyšel jsem, že rodičové dětí které mají svátek těsně před Štědrým Dnem, mají sklony na dárcích za svátek trošku šetřit nebo je dokonce spojovat s vánočními dárky. No myslím, že to u tvých rodičů nehrozí a kdyby přeci jen, pomůžu Ti je srovnat. Jako dárek posílám písničku co mi zpívá taťka, to RRR umí napodobit fakt skvěle. Tak se měj. Pa

čtvrtek

Přáníčko

20.12.2007 Ahoj maminko, přejeme Ti k svátku s taťkou vše nejlepší a hlavně pevné nervy s námi oběma. Za sebe Ti přeju hodně mlíčka :-) a děkuji Ti za to, jak se o mě poctivě staráš. Jako dárek jsem poprosil božského Káju aby Ti zapěl a hlavně zatančil, je to holt kabrňák. Pa



Doporučuji si to jednou pustit bez zvuku.

úterý

Kurz potápění - Level 3

11.12.2007 Dneska jsem úspěšně završil svůj kurz potápění a plavání. Po měsíci za mnou přišla opět paní plavčice, taťka mě svléknul, mamka napustila vanu a vše bylo připraveno k mému prvnímu ponoru. Paní plavčice mě pochválila, že jsem velmi živý kojeneček a také pochválila moje zpevněné svalstvo. Holt dva a půl měsíce poctivého tréninku ve vaně jsou znát. Začali jsme malou rozcvičkou protažením těla, poté jsme pokračovali sérií cviků, které už znám. Po deseti minutách to přišlo, na známé "Kubíčku žbluňk" jsem se z plna hrdla nadechl a už jsem byl pod vodou. Můj první ponor mě zaskočil jen maličko, byl jsem trochu vykulenej, ale moc se mi tom líbilo. Druhý ponor jsme si vyzkoušeli s mamkou, s tou nám to šlo snad lépe než s paní plavčicí. Nakonec jsem si dal oddych na bříšku, při kterém jsem si nečekaně loknul a pěkně jsem se zakuckal. Teď budeme s rodiči trénovat a v únoru jsem již přihlášený do velkého bazénu s ostatními dětmi a to bude jiný kafe. Pa

Žluťásek a smrkance

4.12.2007 - Tak dneska jsem poprvé začal mít podezření, že mi chtějí rodičové ublížit. Taťka přinesl ze špajzu ten divný žlutý stroj, co s ním máma občas srandovně běhá po bytě. Hned mi bylo jasné, že tu něco nehraje. Za prvé žluťáska nesl taťka u kterého jsem ho ještě neviděl a za druhé začal na něj cosi montovat. Pak žluťáska mamka uvedla do chodu a tím cosi, se mi snažila dostat do nosu. Děs a hrůza, bránil jsem se, co jsem mohl, řval jsem jako o život, ale nic naplat. Nakonec mi tam mamka tu trubičku nacpala a začalo mě to vysávat zevnitř, čekal jsem kdy přijdu o oči nebo mozek, ale nakonec se vše vysvětlilo. Jak jsem psal v článku níže, babička mě při poslední návštěvě nakazila rýmou a rýma dělá smrkance, ty se usazují v nose a musí se vysmrkat. Já na to nemám zatím sílu, tak mi prý pomůže vysavač žluťásek. Nejsem z toho moc nadšený, ale na druhou stranu se mi zase lépe dýchá. Hlavně, že se to mučení od rodičů vysvětlilo a já zase vím, že mě mají rádi. Pa


Návštěva Babičky Hany

28.11.2007 - Dneska za mnou přijela z Prahy babička Hana. Tu vždycky rád vidím, protože na mě žvatlá ze všech příbuzných nejvíce dokonce mě nechce půjčovat ani rodičům. Naštěstí k mamce na mlíčko mě občas půjčí. Chodili jsme na dlouhé procházky v přírodě, dováděli jsme na mojí oblíbené hrací dece a dokonce jsme vyrazili i na výlet do města České Budějovice. I rodičové jsou rádi, že babča jezdí na návštěvy, trošku si ode mě odpočinou, dokonce babička mamce pomohla s pečením vánočního cukroví a uvařila výbornou večeři. Doufám, že už mi dají konečně zobnout. Když za mnou babča byla naposled nechtěně jsem jí nakazil průjmíkem co jsem někde chytil :-). Babička mi to vrátila a přivezla mi z Prahy mimo slušivých oblečků i rýmu, takže jsme si kvit. Tak pozdravuj dědu Karla a mějte se v tý Praze fajn. Pa

Kurz potápění - Level 2

20.11.2007 - Dneska proběhla druhá lekce potápění a plavání, ani bych o tom moc nepsal, ale slíbil jsem to a sliby se mají plnit. Nechtěl jsem o tom psát, protože to byla celkem nuda, dělali jsme skoro to samé jako v lekci č.1. Naučil jsem se plavat na bříšku, to mě baví, protože při tom můžu žužlat mámě ruku. Taky mě máma s paní plavčicí polévají vodou obličej a předtím mi říkají "Kubíčku žbluňk" jakože si mám vybudovat reflex, abych se potom pod vodou nenadechoval. Trošku mě štve, že mě takhle podceňují. To že se pod vodou nemám nadechovat přece vím z prvního koupání s taťkou, když mě blbě držel a já si loknul. Tak jsem ani nebudu dávat videjko, protože je na jedno brdo jako v lekci 1. Dám sem jen pár fotek, jak se koupu v koupacím kyblíku. PA

S prabábou na výlovu

27.10.2007 - Zdravím, tak mě konečně taťka pustil k počítači a já můžu po delší odmlce zase publikovat :-). Zrovna jsem si uvědomil, že díky zrození mé sestřenky Natálky jsem zapomněl na reportáž z výlovu rybníka na který jsem zašel s babičkou Dášou, prababičkou Táňou a s rodiči. Byl jsem moc zvědavý, protože poprvé uvidím ryby. Rodičové už ryby viděli, protože děda Karel z Prahy je rybář, tak se těšili na to, že je budou jíst. Na výlov jsme přijeli pozdě, tak jsme bohužel hlavní výlov neviděli, ale strejdové rybáři slíbili, že bude ještě jeden. Nepodařilo se jim totiž lapit bílého sumce Vendelína, maskota obce, kde se výlov konal. Tak jsme si zatím dali obalovaného kapra a limču, tedy až na mě, ještě prý musím jen mlíko. Za chvilku to začalo, rybáři vlezli do rybníčka a začali mlátit klackama do vody, pak roztáhli sítě, prohnali je po rybníku a když je vytahovali - Vendelín nikde. Asi je chytrej a někam se schoval, byla to velká legrace, celá vesnice se rybářům smála, že ho nechytili. Chtěl jsem, ať mi taťka koupí jednoho kapříka domů na hraní, ale on mi řekl, že mám v koupelně minilasičky, co běhají mezi spárama u dlaždiček, tak si prý budu hrát s nima. Co se dalo dělat, poslechli jsme si ještě dechovku a jeli jsme domů. Užlili jsme si moc hezký výlet a už se těším na příští rok až uvidím Vendelína. Pa

čtvrtek

V porodnici u sestřenky

6.11.2007 Sestřenka Natálka mě natolik zaujala, že jsem přemluvil rodiče, k malému výletu do porodnice v Neratovicích. Taťka nadšeně souhlasil, jelikož večer měla proběhnout v hospodě U Putíků pijatika na počest Natálky a mamka byla taky spokojená, protože výlet směrem ku Praze zavání návštěvou sámošky jménem Ikea. Cesta byla dlouhá a tak jsem si u Průhonic vyřval zastávku na krmení, po pár kilometrech taťka přišel o 2 body a 1000 Kč a strašil mě že budu měsíc prdět do Tesco plenek. Nakonec jsme v pořádku dorazili do porodnice v Neratovicích a já se konečně sestkal s Natálkou. Obyčejně si připadám mezi ostatními jako mraveneček ale teď tomu bylo prvně naopak, takže jsem z toho byl maličko zaskočený. Byl tu i strejda a teta a bylo na nich vidět, že mají z Natálky velkou radost. Pak udělal taťka nějaké foto na památku, rozloučili jsme se a vydali do Hostivaře k babičce a dědovi. Tam nás taťka vysadil a vydal se se strejdou slavit, vrátil se až druhý den dopoledne a říkal, že Natálka bude hodně zdravá, stejně jako já. Ještě jsem se rozloučil s prarodiči a chvátali jsme domů do Veselí, už se moc těším až uvidím Natálku znova. Pa


Video:

pondělí

4.11.2007 14.05 SEČ - NATÁLKA

4.11.2007 Před chvilkou mi přišla nádherná SMSka. Přišla z telefonu mého strýčka Káji a psala ji moje před chvilkou zrozená setřenka, cituji: "AHOJ KAMARADI, JESTE VAS MOC NEZNAM, ALE TESIM SE. MOC SE MI VEN NECHTELO, ALE PAK JSEM NAJEDNOU VYJELA JAK NA TOBOGANE. JMENUJI SE NATALKA A JSEM TAKOVA STIHLA MODELKA 2,40kg A 51cm. MAMKA JE V PORADKU, TATKA JE TROCHU VYJUKANEJ A JA RVU, PROTOZE SE MI TADY VENKU MOC NELIBI. ALE JA SI ZVYKNU. TAK AHOJ."
Já si tu žiju už 3 měsíce a musím Ti říct, že je to tu ohromný, uvidíš sama až se trošku rozkoukáš. Stihl jsem poznat i Tvé rodiče, Kristýna mě chovala už v porodnici a kdyby měla mlíčko tak to bylo jako od mamky. Kájovi jsem usnul na hrudníku a cítil jsem se moc dobře. Takže rodiče máš prověřené a čeká Tě jen klídek a pohoda. Takže milá Natálko, vítám tě na tom světě a přeji Ti, abys tu prožila s námi krásný a šťastný život. Pa


P.S: A černí bratři z dalekého júesej hrají a tančí dnes jen pro Tebe

středa

Kurz potápění - Level 1

23.10.2007 Dneska za mnou přijela paní, která mě během tří měsíců naučí potápět. Zatím jsme probrali 1. lekci, kdy jsme se učili, plavání ze strany na stranu, bokem a podobně. Rodičové mají za úkol se mnou cvičit asi jeden měsíc, pak přejdeme na druhou lekci, kde to bude maličko složitější. Nakonec přijde třetí lekce, kde se konečně potopím celý pod vodu. Až mi bude půl roku začnu s mamkou jezdit do velkého bazénu a tam budu mít před ostatními náskok. Já bych to zkusil klidně hned, jelikož paní byla moc milá a já se vůbec nebál, ale prý to chce trénink. Celá akce trvala asi 15 minut a to už bylo i na mě moc a tak jsem paní na konci pěkně sprdnul, taky musím jíst ne? Taťka nám koupil nový foťák, který umí nahrávat i video a tak se můžete dole podívat, jak mi to šlo. S tím foťákem si furt hraje a nutí mě pózovat, ale ještě mu to moc nejde, takže žádné pořádné fotky zatím neuvidíte. Až se to naučí plánujeme nafotit nějaké moje fotoalbum, které tady samo sebou vystavíme. PA


pondělí

Kterak za mnou kamarád přijel

20.10.2007 Zatím se na mě jezdili dívat jen prdlí příbuzní, kteří umí jen žvatlat a přiblble se usmívat. Dneska za mnou konečně přijel kamarád Kubik, který je jen o měsíc starší než já. Jeho rodičové totiž pracují s taťkou v práci a tak se rozhodli seznámit i nás. Musím říct že je to super, popovídat si s někým, kdo má podobné starosti. Pokecali jsme hlavně o kvalitě stravy, oba jsme se shodli že nás maminky nezanedbávají. Také jsme probrali vylučování, já upřednostňuji systém "velký třesk", kamarád zase "kulový blesk". Nakonec jsme se shodli, že ikdyž se o nás doma starají dobře, nesmíme rodiče rozmazlovat přílišným spaním a samostatností. Je třeba nasadit hrubší metr od začátku a pak případně polevit. Taťka nám pak udělal pár fotek, nenechte se zmást v Třebíčské porodnici jsme opravdu nerodili :-) Odpoledne jsme se zašli ještě juknout na fotbalový mač Veselských čutálistů, po závěrečném hvizdu srandovního chlápka v černém, jsem se s Kubikem rozloučil. Také jsme si slíbili, že určitě ještě setkáme, tentokráte u něj doma v Českých Budějovicích. Pa



úterý

Xtreme in-line adventure

16.10.2007 Dneska jsem zažil další adrenalinový zážitek. Taťka usoudil, že obyčejné ježdění s kočárem pěšmo je nuda a tak si pořídil u známého Veselského obchodníka jménem Tien Min Hu kolečkové brusle. Chtěl jsem ho požádat, ať mi je pořídí taky, ale taťka mě odbyl, že se prej musím nejdříve naučit chodit. No dobrá, válení v kočáře se mi taky líbí a taťka to alespoň odmaká za mě. Mamka si potřebovala odpočinout, protože jsem ji prý v noci "dával čočku" a tak jsme odpoledne autem vyrazili sami s taťkou. Dojeli jsme autem na pěknou cestičku u Veselských pískoven, taťka obul brusle a já se začal bát. Stál na tom prvně v životě a říkal mi ať se nebojím, že při nejhorším se proletíme ve vrtulníku, což jsem nechápal. Po chvilce váhání vzal kočár do ruky a už jsme si to drandili, šlo mu to dobře a říkal, že jízda s kočárem je asi jednodušší než kdyby jel sám. S kočáru vždycky rád pozoruji stromy nade mnou a musím říct, že v takové rychlosti je to úplně jiný kafe. Cestou jsme se stavili juknout na kamarády koníky, které mám moc rád, protože mají hrozně velkou hlavu . Jezdili jsme asi hodinu a půl a najednou jsem dostal hlad jako prase a tak jsem začal řvát (to funguje spolehlivě). Taťka mě naložil do auta a hurá za mamkou, té prý spadl kámen ze srdce, že jsme to ve zdraví přežili. Prohlásila , že si ty brusle musí na jaro také pořídit, abychom jezdili společně jako pořádná rodina, tak to bude teprve prča. Pa

čtvrtek

Poklad na stříbrném rybníku

24.8.2007 - Rodičové mají zajímavého koníčka, jmenuje se to Geocaching. Jejich záliba spočívá v tom, že jedou někam na výlet a na místě hledají poklad (anglicky Cache), který tam umístil někdo jiný. Poklad je většinou taková krabička třeba na svačinu a v ní je zápisník, do kterého se nálezce zapíše. Krabička je vždy ukryta u nějakého zajímavého místa, aby bylo při hledání na co koukat, nebo se něco zajímavého dozvědět třeba o historii onoho místa. Poklad se hledá pomocí navigačního přístroje kterému se říká GPS, zadají se do něj souřadnice pokladu a jde se hledat. Dneska tedy jedu na svůj první poklad, který je schovaný někde u Třeboně. Vyrazili jsme hned, jak se taťka vrátil z práce, GPSka nás protáhla centrem Třeboně na malé parkovišťátko na okraji města. K pokladu nám zbývalo zhruba 120 metrů v kočáře. Posledních pár metrů už to s kočárem nešlo, tak jsem nechal taťku, ať mi pro poklad zajde sám. Z pokladu mi přinesl minci na památku a výměnou do krabičky vložil malý hlavolam. Poklad byl uložen v blízkosti nádherné hospůdky s teráskou u rybníčka plného kachen. Taťka si dal jako vždy pivko, pstruha na grilu a mamka sodovku, kuřecí stejk a já ho.... (prej musim počkat až domů) . Ještě jsme si vyfotili paní Vodníkovou a už jsme spěchali domů. Napadlo mě, že bych mohl také schovat svůj poklad někde ve Veselí, ještě promyslím místo a jdu do toho. Tenhle koníček mě opravdu nadchnul.Pa