1.9.2011 (píše Kuba) Velký den dnes nastal, první návštěva školky. Dlouho jsem se na dnešek těšil a nezastrašilo mě ani varování, že většina dětí je z té změny trošku vedle. Mamka ze mě chce mít šprta a tak mě vybavila kyticí abych se dobře zapsal. Vyrazili jsme po Hujerovicku ve složení: babička, máma, táta, Vilda a já. Před školkou jsem omrknul houpačky a domeček a už jsem seděl v šatně. Vyfasoval jsem věšáček s obrázkem konvičky, z toho jsem moc nadšenej nebyl a tak jsem se snažil vysomrovat mé oblíbené autíčko, ale to neprošlo. Smířil jsem se s touto nespravedlností a jal jsem se převlékat. Převlékání je moje velká slabina, vůbec mě to nebaví a tak to sabotuju jak se dá. A tady je kámen úrazu, ve školce je to jinak, když si pro mě mamka přišla, byla upozorněna, že pro návštěvu školky je samostatné oblíkání základ. Takové nároky na čerstvě tříletýho prcka, bych chtěl vidět ty učitelky v mém věku. Po obídku úči začaly stavět postýlky a děti, které už byly najedené se začaly převlíkat do pyžámek. V tu chvíli se mě zmocnila panika, já už totiž nějakou dobu po obědě nespím. Naštěstí se otevřely dveře a tam stála mamka, že jdem domu. Díky Vildo, kvůli Tobě nemusím ve školce trpět. Jinak všecko v pohodě, nebrečel jsem a hned jsem zapadl do kolektivu. Ve školce je spousta hraček a kamarádů, bude se mi tu líbit. Pa
26.9.2010 (píše Kuba) Opět jsme s taťkou vyrazili do Prahy na návštěvu a taky za nějakou tou zábavou, poznat velký svět. Jelikož počasí stálo za prd, vyrazili jsme do centra. Původně jsem chtěl vidět něco z těch slavných památek, architektonických skvostů našich předků, ale táta je jako malé dítě a ukecal mě na vláčky. A udělal dobře, u Anděla v garážích jednoho obchoďáku se skrývá poklad pro každé malé i velké dítě - Království železnic. Kdo tam nebyl, tak neuvěří. Na ohromné ploše spusta kolejišť, vláčků a dokonce pohybujích se autíček. Všechno zpracované do nejmenšího detilu, panáček skákající z mostu, pod ním hasiči s plachtou, sanitka a zdravotníci. Mohl jsem si zkusit, jak se takový vláček řídí, zajezdil jsem si automobilové závody a měli tam i výstavku mého oblíbeného hrdiny mašinky Tomáše. Strávili jsme zde super dopoledne a kdybych mohl byl bych tam i odpoledne. Už se těším až Vilda povyroste do věku, kdy z toho bude mít rozum a návštěvu si zopakujem. Takže kdo tam nebyl, ať tam běží. Pa
