20.11.2009 18.55 SEČ Dnes se nám narodil další člen rodiny Vilémek, ale popořádku. 14.20 - k nám domů přijíždí babička Dáša. 14.30 volá mamka taťkovi ať jede z práce domů. 15.00 - taťka přijíždí a ptá se zda se má zouvat (jasně že jo, já musím taky). 15.30 taťka i mamka se obouvají a odjíždějí do porodnice. Dále z vyprávění: 16.00 - příjezd do porodnice. 17.00 - mamku bolí záda, tak že nadává. 18.00 - mamku bolí záda, tak že nadávat nemůže, taťka jí záda sprchuje. 18.25 - mamka rodí, taťka pomáhá mamce tak, že stojí u ní a nemůže nic dělat. 18.55 se narodil konečně kluk jak buk a dostal jméno Vilém. Všechno dobře dopadlo, mamka i bráška jsou zdraví a všichni jsme šťastní. Pak už vše probíhalo, jako když jsem se narodil já. Návštěvy, oslava a tak. Já jsem byl za Vildou už dvakrát, naši se báli, jak se k němu budu chovat, ale to nemuseli. Je tak malej a roztomilej, že jsem si ho něžně hladil a chytal za malinkatý prstíky, jen otevřít očíčko mi bylo zakázáno. Pak jsem ho povozil ve miminkovským vozíčku po chodbě a ani jednou jsem nenaboural. Už se těším až bude Vilda s mamkou doma a budeme hrát fotbal a hlavně mi pomůže psát tenhle deníček. Tímto tě vítám na světě a děkujeme mamce za ten nejkrásnější dárek pod stromeček. Pa
