Dovolená Krkonoše 2010

3.-10.7.2010 (píše Vilda) Dnes vám popíšu svou první dovolenou, kterou jsem strávil v Krkonoších stejně jako ostatní členi naší rodiny loni. Složení bylo stejné jen já jsem přibyl, vlastně jsem tam byl už loni u mamky v břiše. Takže na chatě byli: Babička, děda, mamka, taťka, brácha já, Natálka, strejda Kája a teta Kristýna. Počasí bylo až hnusně hezký, pořád přes kolem třicítky a tak jsem většinu dovolené strávili v bazénku. Dva dny bylo snesitelně a tak jsme se vydali na tradiční výstup na Dvoračky. Já se se nesl uvázaný u mamky v šátku, brácha si to musel vyšlápnut sám, no vlastně jsme se kousek svezli lanovkou, ale i tak to byl záhul. Druhý výlet jsem si užil s babičkou a dědou na chatě, ostatní se vydali na cyklotůru z Harrachova zpět na chatu, já jsem na kolo ještě malý ale vůbec mě to nemrzelo, zvlášť při pohledu na uštvané navrátilce. Kuba na dovče oslavil svoje třetí narozeniny a dostal spousty dárků, největší radost měl z autíčka na dálku, které stihl do hodiny poslat ze schodů a tím ukončit jeho krátký život. Já chytl z toho čerstvého vzduchu nějakou zácpu, takže jsem kus dovolené se zaťatými zuby protlačil a proplakal. Ke konci jsme to rezehnali švestkovým kompotem a babička mi mechanicky pomohla Natálky teploměrem, takže tahle bobková anabáze klidný průběh dovolené neohrozila. Moc se těším až trochu povyrostu a moci také blbnout se sestřenkou a bráchou, trošku jsem jim záviděl, kolik srandy si spolu užijí. Už se těším na příští rok to už budeme blbnou ve třech. Pa
P.S. Prosím Naty o zaslání fotek, co slíbila, ty naše z mobilu za moc nestojej. Dikes

Na vodě s Matějem

5.-8.7.2010 (píše Kuba) S Matějem na kolech jsme si sedli tak náramně, že jsme se rozhodli uspořádat další adventůru, tentokrát jsme naše dobrodružství opepřili sjezdem divoké vody jménem Vltava. Obavy našich maminek jsme rozehnali odpovědností, pečlivostí a smyslem pro pořádek našich otců a mohlo se vyrazit. Odjezd byl v pondělí z vlakového nádraží ve Veselí a po dvou hodinách jízdy s ČD jsme byli vysazeni v základním táboře zvaném Vyšší Brod. Tam už tábořilo spousty dalších spoluvodáků a po obhlédnutí kempu jsem zjistil, že jsem tu nejmladší. Zašli jsme na dobrou večeři a hajdy na kutě do stanu nabrat síly na splutí divoké řeky. Ráno jsme si sbalili saky paky a čekali na příjezd našeho raftu. Pán z půjčovny měl malé zpoždění, ale tím jsme si den zkazit nenechali. Raft na vodu, věci do sudů, Kubu a Matěje do raftu a už jsme se blížili k první klouzačce pro lodě (pro vodáky šlajsna). Měl jsem trochu bobky, ale nakonec to byla náramná legrace a tak jsme se s Matějem těšili na další. Taky nás bavilo hulákat pod mosty a poslouchat ozvěnu. První den nám moc nepřálo počasí, tak jsme to zapíchli už v Rožmberku, já jsem mezitím vytuhl v lodi. V kempu bylo fajn, večer jsme skoukli pohádku na nedalekém zámku a ve stanu jsme se těšili na další etapu. Ráno byla hrozná kosa a tak jsme snídali zabalení ve spacácích. Druhý den nám už počasí přálo a tak jsme si užili nádhernou plavbu po celý den. Jen klouzaček pro lodě bylo málo a tak jsme si dlouhou chvíli krátili zpěvem. Odpoledne jsme dorazili před český Krumlov, náš raft jsme použili coby skákací hrad a večer jsme si udělali ohýnek a opekli na něm pár buřtíků. Ráno jsme se vydali na nejkratší, ale za to nejhezčí etapu přes Český Krumlov, jedna šlajsna za druhou a krásné město okolo. Pod jednou šlajsnou jsme zastavili a bavili jsme se pohledem na převracející se kajaky. Za Krumlovem jsme to zabalili, protože Matěje čekala ještě dlouhá cesta za mamkou do Liberce. Byl to zatím asi můj nejhezčí výlet, už se těším na příští rok až si to zopáknem. Pa