Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

čtvrtek

Na vodě s Matějem

5.-8.7.2010 (píše Kuba) S Matějem na kolech jsme si sedli tak náramně, že jsme se rozhodli uspořádat další adventůru, tentokrát jsme naše dobrodružství opepřili sjezdem divoké vody jménem Vltava. Obavy našich maminek jsme rozehnali odpovědností, pečlivostí a smyslem pro pořádek našich otců a mohlo se vyrazit. Odjezd byl v pondělí z vlakového nádraží ve Veselí a po dvou hodinách jízdy s ČD jsme byli vysazeni v základním táboře zvaném Vyšší Brod. Tam už tábořilo spousty dalších spoluvodáků a po obhlédnutí kempu jsem zjistil, že jsem tu nejmladší. Zašli jsme na dobrou večeři a hajdy na kutě do stanu nabrat síly na splutí divoké řeky. Ráno jsme si sbalili saky paky a čekali na příjezd našeho raftu. Pán z půjčovny měl malé zpoždění, ale tím jsme si den zkazit nenechali. Raft na vodu, věci do sudů, Kubu a Matěje do raftu a už jsme se blížili k první klouzačce pro lodě (pro vodáky šlajsna). Měl jsem trochu bobky, ale nakonec to byla náramná legrace a tak jsme se s Matějem těšili na další. Taky nás bavilo hulákat pod mosty a poslouchat ozvěnu. První den nám moc nepřálo počasí, tak jsme to zapíchli už v Rožmberku, já jsem mezitím vytuhl v lodi. V kempu bylo fajn, večer jsme skoukli pohádku na nedalekém zámku a ve stanu jsme se těšili na další etapu. Ráno byla hrozná kosa a tak jsme snídali zabalení ve spacácích. Druhý den nám už počasí přálo a tak jsme si užili nádhernou plavbu po celý den. Jen klouzaček pro lodě bylo málo a tak jsme si dlouhou chvíli krátili zpěvem. Odpoledne jsme dorazili před český Krumlov, náš raft jsme použili coby skákací hrad a večer jsme si udělali ohýnek a opekli na něm pár buřtíků. Ráno jsme se vydali na nejkratší, ale za to nejhezčí etapu přes Český Krumlov, jedna šlajsna za druhou a krásné město okolo. Pod jednou šlajsnou jsme zastavili a bavili jsme se pohledem na převracející se kajaky. Za Krumlovem jsme to zabalili, protože Matěje čekala ještě dlouhá cesta za mamkou do Liberce. Byl to zatím asi můj nejhezčí výlet, už se těším na příští rok až si to zopáknem. Pa