Sestřenky a šlapadlo

20.8.2008 Vyzkoušel jsem už spousty vehyklů co slouží k dopravě, ale to mi nebudete věřit, na čem jsem jel dneska. Ale od začátku, využil jsem pozvání sestřenky Natálky a vyrazili jsme ji přepadnout na Slapy, kde tráví svou druhou dovču. Je ubytovaná v chatičce s rodiči, ale já jsem zkušený táborník, beru stan, spacák, bude se zase kempovat! No dobře, žádná chatka už nebyla volná, ale to není na škodu. Přijeli jsme do kempu a já jsem se konečně poprvé seznámil se svou druhou starší sestřenkou Aničkou. Je moc fajn a hned jsme si padli do oka. Odpoledne po příjezdu jsme blbli s Natálkou u vody a v jejím bazénku s takovým nasazením, že to Natálce ujelo a museli jsme měnit vodu i deku. Snad mě příště nezbije, že jsem to tu vykecal. Druhý den na nás ale čekalo překvápko v podobě slibovaného šlapadla. Stálo zaparkované u mola a houpalo se na hladině. Nastoupili jsme s mamkou na lavičku vpředu, vedle nás si sedá Natálka s tetou Kristýnou a dozadu taťka s Aničkou, kteří dělali motor. Byla to super jízda napříč Slapskou přehradou a zpět, občas vyskočila z vody nějaká rybka a na druhé straně jsme si prohlídli vysoké skály. Fajn věc to šlapadlo, jsem zvědavý čím pojedu příště. Ještě jsme si zašli na procházku ke koníčkům, co se pásli nedaleko na louce a už jsme balili na cestu domů. Byl to super výlet jak na šlapadle tak celkově. Pa

Pod stanem

6.8.2008 Dovolená na Měříně byla super, ale taťka říkal, že by to chtělo ještě něco akčnějšího, a tak jsme vyrazili na krátkou dovču kempovat, prý budeme spát pod nějakým stanem či co. Já jsem ještě nic takové neviděl, tak jsem se těšil na nové dobrodružství, jen mamka se mi zdála maličko nesvá. Po dlouhé cestě, kterou jsem prospal, jsme přijeli do kempu Sedmihorky v Českém Ráji. Zaparkovali jsem na louce a táta vyndal takový pytel a začal z něho vyndavat různé plachty a tyčky. Pak s mamkou z těhle nesmyslů postavili takovou malou polokouli, napadlo mě, že to bude asi garáž na moje nová autíčka, ale nakonec mi bylo oznámeno, že je to náš stan. No dobrá, když se trošku uskromním, vyspím se tam, ale jsem zvědavej kam si vlezou naši, ale to je jejich věc. Po obhlídce nádherného kempu, jsem se okoupal v rybníčku s písečnou pláží a zašli jsme do příjemné hospůdky na véču. Naši si dali nějaké masíčko, já jsem neodolal ovocným palačinkám. Zrovna když jsem chtěl páté sousto zalít plzeňskou dvanáctkou, druhou rukou se mi podařilo strhnout ubrus taťkovi do klína, tak šikovně, že všechno jídlo i dvanáctka byla na zemi nebo u táty. Bylo to náramná sranda, dorazil jsem se tedy jablečnou přesnídávkou. Před hospodou na zahrádce hrála bezva country skupina, tak jsem si tam hodil pěkně zadkem, že jsem neměl partnerku nevadilo, i tak jsem sklidil velký obdiv ostatních hostů. No a přišel večer, mamka mě uložila do stanu a já vyčerpán usnul jako dudek. Ráno jsem se probudil a co nevidím, rodičové chrupkají vedle mě, ale co, vyspal jsem se pohodlně, tak to nebudu řešit. Dopoledne jsme se jen koupali a slunili, na odpoledne naplánoval taťka výlet do skal na zámek Hrubá Skála. Sice už umím chodit po svých, ale štěstí, že vzal s sebou táta krosničku, takovej kopec u nás v kraji rybníků nemáme. Zámek, skály i panoramata z vyhlídkových lávek, vše bylo nádherné. Strávili jsme ještě jednu noc ve stanu, a ráno jsme už balili na cestu domů, protože se zkazilo počasí. Škoda, ještě bych pár dní kempoval. Pa

Já chodím !!!!!!!

5.8.2008 Kámoši na pískovišti říkali, že na Hluboké je nové velké hřište pro děti, Veselí už znám jako své boty a tak jsem zkusil ukecat rodiče na malý výlet. Bylo hezké odpoledne a tak mi to ani moc práce nedalo, byl jsem upoután do autosedačky a už jsme to prali směr Hluboká, kolem zámku, golfového klubu na vytoužené hřiště. To mělo rozlohu asi jako naše náměstí a bylo na něm spousta pískovišť, klouzaček, prolézaček, sportovišť a mnoho jiné zábavy, na kterou jsem ještě moc malý. Zatím se mi líbí na pískovišti, přesypávat písek z dlaně do dlaně a občas, když se máma nedívá, ochutnat nějakej ten šutr. Poslední dobou mě baví cajdat za ruku s rodiči, mám tak větší rozhled po okolí. Nevýhodou je, že nemůžu jít kam se mi zachce, třeba do louží. Párkrát jsem to už zkusil sám, ale vždycky jsem ušel tak šest kroků a už jsem se válel. Tak si to takhle s taťkou štrádujem po té velké louce, koukám na ostatní děti jak lítají sem a tam. To mě nakoplo, pouštím se tátovi pazoury. Šest, sedm, deset, sto kroků a já pořád stojím na svých, taťka běhá kolem mě s foťákem a točí, mamka z dálky skáče radostí. Nakonec to bylo dost lehký, nechápu proč jsem nezačal už dřív, mohl jsem jít třeba z porodnice po svých :-) Pa

Dívčí kámen

3.8.2008 Dnes jsme vyrazili na malý odpolední výlet za zajímavostmi jihu. Já jsem navrhl, vejšlap na nejvyšší horu Jižních Čech - Kleť, bylo to ode mě trošku zlomyslnost, protože na výletech mě taťka nosí v krosně na zádech a já nemusím šlapat po svých. Bohužel takový výlet bychom asi za jedno odpoledne nezvládli, tak taťka zjistil, že nedaleko Kletě je zřícenina Dívčí Kámen. Mamka mi vyprávěla, jak s taťkou kolem té zříceniny pluli na loďce po řece Vltavě, když jsem byl ještě na houbách a tak jsem se velmi těšil. Po poledním schrupnutí jsme vyrazili směr obec Třísov, kde jsme zaparkovali našich sedmdesát koníků. Pohodlně jsem se usadil v krosničce a vyrazili jsme z kopce lesem. Po půl hoďce jsme dorazili pod zříceninu a vůbec jsem nezáviděl taťkovi ten vejšlap, co byl před námi. Nahoře taťka funěl jak parní lokomotiva, ale zbořený hrad stál za to. Prohlédli jsme si celou zborceninu a jako bonus jsme byli odměněni nádherným výhledem na údolí s Vltavou. Cestou zpět jsme se stavili ještě na klobásce v nedalekém obču, ulovili pár pokladů a ještě jsem byl přebalen na louce v trávě. Pozorování krajiny z tátových zad mě unavilo natolik, že jsem celou cestu domů prospal jako dudek. Takže tímto příspěvkem jsem pro vás připravil návod na příjemné odpoledne, až budete mít cestu k nám na jih.

Narozky - díl druhý

2.8.2008 Jak jsem již psal u prvního dílu, mám rozvětvené příbuzenstvo a tak svoje první narozeniny slavím nadvakrát. Dnes přináším reportáž z druhé oslavy u babičky Hany a dědy Karla v Praze. Pozval jsem ještě sestřenku Natálku s rodiči. Vyrazili jsme den předem, protože prarodiče z Prahy vidím méně často a chtěl jsem si je dosyta užít. Také mi babička slíbila uklohnit rajdu a té jsem si chtěl také dosyta užít. Po příjezdu do Hostíku, vyrazil cosi vyřizovat taťka do města a já jsem se jel projet s dědou v kočárku. Aby to někdo špatně nepochopil, děda vezl mě, ne naopak. Po návratu z vycházky už vybaloval taťka ingredience z tašky a říkal, že tentokrát peče dort on. Tak a narozky jsou v čudu, snad budou stát za to alepoň dárečky, když tak to babička zachrání tou rajdou. Ráno jsem se vzbudil a těšil jsem se na příjezd Natálky, ta málem moje narozky zaspala, ale nakonec dorazila i s rodiči a tak se mohlo začít. Babička nám dala na podlahu prostěradlo a taťka přinesl ten svůj výtvor. K našemu překvapení vypadal dort náramně (jestli ho někde nekoupil) a tak jsem se do něj se setřenkou pustili. Já jsem zvolil taktiku "pinzeta", kdy jsem se opatrně dotknul každého ovoce a pak si vybral ten nejlepší kousek. Natálka na to šla naopak taktikou "bagr", kdy ihned šáhla po tom největším, co na dortu bylo (švestka) a nacpala si ji i s peckou do pusy. Po rychlém zákroku její mamky, už jen bagrovala a bagrovala. Já se bál, že mi nic nezbude, tak jsem také přešel na taktiku bagr a za chvilku už z dortu zbyla jen ovocná kejda, kterou dojedli ostatní. Když jsme byli osprchováni, přijal jsem překrásné dary: moje první křesílko jako má děda rybář, pláštěnku do deště a holínky do kaluží. Ze všeho jsem měl obrovskou radost a zdvořile jsem poděkoval. Odpoledne jsme zašli ještě do lesoparku na procházku a večer jsem se rozloučil se sestřenkou a přijal pozvání na Slapy, kam ještě jede na dovču. Jestli budou každé narozky takové, je škoda, že rok netrvá jen měsíc. Pa

Narozky - díl první

29.7.2008 Tak zítra tomu bude přesně rok, kdy jsem přišel mezi vás na tento svět. Prý je zvykem takové výročí oslavit, tak jsem uspořádal malou oslavu v kruhu rodinném a přátel. Jak jste si již určitě všimli z nadpisu, narozky slavím nadvakrát, jednou ve Veselí a podruhé v Praze (ale to až v dalším příspěvku). Jelikož je léto a hezké počasí, dohodnul jsem se s tetou Alenou, že budeme oslavovat na její zahradě. Potěšilo mě, že dorazili skoro všichni pozvaní, strejda Zub přivezl gril na maso a strejda Kuk sud piva na žízeň. To nejlepší jen pro mě upekla mamka, sednul jsem si na zahradě a dostal jsem před sebe obrovský dort se svíčkou, kterou jsem bohužel ještě nedokázal sám sfouknout. Mamka mi s tím pomohla a celý dort byl jen můj, nejdřív jsem si ho jen tak oťukával, ale pak jsem se do něj pustil, jak kdybych týden nejedl. Věřil jsem si, že ho zpucuju celej, ale nakonec mi bylo líto ostatních, kteří závistivě koukali a tak jsem jim půlku nechal. Také byl čas na rozbalování dárků, po studené zahradní sprše jsem se do nich pustil. Připadám si jako nějaký naftový šejk, dostal jsem totiž několik auťáků, jeden červenej sporťák, zelenej teréňák, náklaďák a bagr. Myslím, že bagr nemá ani ten šejk, abych nezapomněl na ostatní krásné dary: tepláková souprava na běhání, kyblíček s nářadím na písek, kachna na tyčce, knížka se zvířátky, kostičky v kleci a dřevěné puzzle. Prostě jsem byl celý rok moc hodný a tak jsem byl po zásluze odměněn. Hraní si s tolika hračkami mě unavilo, že jsem s mamkou kolem osmé odešel na kutě, taťka mi ještě dal hudlana a vysvětli mi, že musí se strejdama dopít ten soudek. Všem mockrát děkuju hlavně za to, že mě mají rádi a za ty překrásné dary. Pa

Seznam hostů: mamka, taťka, babička Dáša, prababička Táňa, strejda Zub, teta Alena, strejda Kuk a kámoška Pavla

Pískovna a kuličky v lese

28.7.2008 Dnes bylo hezké počasí a tak jsme se rozhodli pro koupání, naše pískovny nejsou tak čisté a taťka se dozvěděl o překrásném koupání nedaleko Suchdola nad Lužnicí, tak bylo rozhodnuto o celodenním výletu. Z Veselí je to jen 40km, takže jsem si po cestě nestihl ani pořádně schrupnout a už jsme parkovali na lesní cestě poblíž hlavní silnice. Vyšlapanou cestičkou jsme po 200 metrech minuli cedulku „KOUPÁNÍ ZAKÁZÁNO“, zákaz jsme rošťácky ignorovali jako ostatních asi 50 opalujících se naháčů. Tahle pískovna, jak jsme záhy zjistili, je totiž neoficiálně NUDA. Mě to moc nezaskočilo, jsem nudista od narození, ale mamka s taťkou jsou stydlivky, ale při pohledu na krásně čistou a smaragdově zbarvenou vodu neodolali. Taťka našel zašité místečko, kde se prej nebude muset koukat na chlupatej zadek a nikoho nebude rušit, že se rodičové koupají v plavkách. Celé odpoledne jsem si hrál s jemným písečkem, taťka mi postavil vodopád s přehradou a mamka se mnou cachtala ve vodě. Odpoledne, když už jsme se chystali k odchodu, objevil naší skrýš pár ve středních letech. Dali si deku asi metr od naší, ani nás nestačili pozdravit a už byli nazí. Chtěl jsem pána upozornit, že mě jeho nářadí dost snižuje sebevědomí, ale nestihl jsem to, jelikož hned hupsli do vody. No nic, měli jsme zbaleno a tak jsme vyrazili po lesní cestě zpět k autu. Mamka nejednou skočila do lesíka a začala otrhávat se zelenejch kytiček malý fialový kuličky a cpala si je do pusy. Trošku mě to zmátlo, jídlo máma většinou vyndavá z lednice nebo ho mají v baráku s nápisem TESCO, ale neváhal jsem ani minutu a vydal jsem se do těch kytiček za ní. Taťka mi maličko pomáhal s trháním, musím říct, že něco tak dobrého jsem ještě neochutnal, nejlepší na tom bylo, že ty kuličky i pěkně barví, takže jsem byl za chvilku celej fialovej. Mamka se pak maličko lekla doma, když ty borůvky šly ven, protože obarví fakt všechno. Nakonec to byl prima den, když pojedete na jih a budete se chtít vykoupat, neznám lepší místo než toto. Pa

Babinec

25.7.2008 Dnes mi táta oznámil, že vyráží na pánskou jízdu a mě sebou nebere. Prý musí někdo hlídat mámu. To je teda hodně chabá výmluva, ale mám ho rád, tak to pro něj udělám. Ještě jsem neměl tušení, kolik těch ženských budu mít vlastně na starosti. Máma si totiž domluvila návštěvu tety Kristýny a sestřenky Natálky. Moc dobrý nápad. Natálka…konečně někdo na úrovni, žádný paci paci,hami, mazliky a podobný úchylný záležitosti. Pravda, Natálka ze začátku mé nadšení z jejího příjezdu nesdílela, ale brzo pochopila, že jí nic jiného nezbývá. Přiznávám, dával jsem jí trošičku najevo svůj tříměsíční náskok, ale jen abych ji motivoval. Měli jsme se bezvadně. Navštívili jsme ZOO na Hluboké n/V, mamka s tetou upekli úúúúžasný koláč a všichni jsme si pěkně pokecali. Jen mamka s tetou to s klábosením trošku přeháněli a aby jim u toho nevyschlo v krku, popíjely červené vínko. Co se tady dělo, nemůžu tátovi ani vyprávět, příště už by mi takovou zodpovědnost nesvěřil a já bych přišel o spoustu legrace. Jak jsem slíbil holky…mlčím jako hrob. Pa

Jak jsem o tři zlaté vlasy přišel

21.7.2008 Dnes jsem opět vyrazil doprovodit mamku ke kadeřnici. Asi se tam sama bojí, jinak si nedovedu představit, proč by mě zatahovala do těhlech nudných ženských záležitostí. Teta Míša (kadeřnice) je fakt pěkná ženská, tak se budu mít alespoň na co koukat. Jen co jsme ale dorazili, otevřeli dveře a prohodili pár zdvořilostních frází o tom jak jsem od minule zase vyrostl a jak mi to dneska sluší, přišel pěkný šok! Než jsem se rozkoukal, seděl jsem na vysoké židli,přes sebe dlouhé modré šaty bez rukávů a nade mnou teta Míša svírala v ruce obrovské nůžky a hřeben. Byl jsem tak v šoku, že jsem se nezmohl na sebemenší odpor. Nudná návštěva holiče se rázem změnila v pěkný adrenalin. No ještě, že teta Míša nedržela v ruce tu věc, co tak strašně vrčí a na hlavě po ní pak nezůstane ani chlup.Jak se to jenom jmenuje... áá už to mám: strojek na vlasy. Musím uznat, že na poprvé na mě byly obě moc hodné. Mamka mě uklidňovala, že mi to opravdu sekne a teta Míša to se stříháním moc nepřehnala a vytvořila mi na hlavě docela slušný účes. Né, že bych našel zalíbení v téhle holčičí zábavě, ale přiznávám, že jsem odcházel spokojen a s dobrým pocitem, jak jsem teď ještě o chloupek hezčí. Pa

ZOO Jihlava

19.7.2008 Dnes jsme vyrazili na daleký výlet do vyhlášené ZOO v Jihlavě. Párkrát jsem navštívil ZOO na Hluboké, která je nádherná, ale je tam málo zvířat a navíc medvědi furt spí nebo jsou někde zalezlí. Do Jihlavy jsme dorazili po poledni a hned u vchodu na mě číhal tygr a párek lvů, než jsem se z toho šoku oklepal, už na mě cákal lachtan a na záda mi málem skočily malé opičky. Hopsaly jen tak bez klecí po stromech a brousily si zoubky na moje piškotky, protože nejsem žádná lakota chtěl jsem se s nimi rozdělit, ale prý mají svého jídla dost. Dál jsme zhlédli drezůru dravého ptactva, roztomilého hrošíka a nejvíc se mi líbili kozičky, ke kterým jsem mohl do ohrádky. To nejlepší mají až na konci, velikánské hřiště pro děti s tobogánem, půjčovnou bugin a spousty prolézaček. Smůla je, že jsem na všechno ještě moc malý, tak mi rodičové slíbili, že sem zajedem příští rok znovu a já vše ozkouším. Každopádně pokud nevíte kam na výlet, ZOO v Jihlavě určitě zkuste. Pa