Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

středa

Já chodím !!!!!!!

5.8.2008 Kámoši na pískovišti říkali, že na Hluboké je nové velké hřište pro děti, Veselí už znám jako své boty a tak jsem zkusil ukecat rodiče na malý výlet. Bylo hezké odpoledne a tak mi to ani moc práce nedalo, byl jsem upoután do autosedačky a už jsme to prali směr Hluboká, kolem zámku, golfového klubu na vytoužené hřiště. To mělo rozlohu asi jako naše náměstí a bylo na něm spousta pískovišť, klouzaček, prolézaček, sportovišť a mnoho jiné zábavy, na kterou jsem ještě moc malý. Zatím se mi líbí na pískovišti, přesypávat písek z dlaně do dlaně a občas, když se máma nedívá, ochutnat nějakej ten šutr. Poslední dobou mě baví cajdat za ruku s rodiči, mám tak větší rozhled po okolí. Nevýhodou je, že nemůžu jít kam se mi zachce, třeba do louží. Párkrát jsem to už zkusil sám, ale vždycky jsem ušel tak šest kroků a už jsem se válel. Tak si to takhle s taťkou štrádujem po té velké louce, koukám na ostatní děti jak lítají sem a tam. To mě nakoplo, pouštím se tátovi pazoury. Šest, sedm, deset, sto kroků a já pořád stojím na svých, taťka běhá kolem mě s foťákem a točí, mamka z dálky skáče radostí. Nakonec to bylo dost lehký, nechápu proč jsem nezačal už dřív, mohl jsem jít třeba z porodnice po svých :-) Pa