Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

neděle

Jak jsem o tři zlaté vlasy přišel

21.7.2008 Dnes jsem opět vyrazil doprovodit mamku ke kadeřnici. Asi se tam sama bojí, jinak si nedovedu představit, proč by mě zatahovala do těhlech nudných ženských záležitostí. Teta Míša (kadeřnice) je fakt pěkná ženská, tak se budu mít alespoň na co koukat. Jen co jsme ale dorazili, otevřeli dveře a prohodili pár zdvořilostních frází o tom jak jsem od minule zase vyrostl a jak mi to dneska sluší, přišel pěkný šok! Než jsem se rozkoukal, seděl jsem na vysoké židli,přes sebe dlouhé modré šaty bez rukávů a nade mnou teta Míša svírala v ruce obrovské nůžky a hřeben. Byl jsem tak v šoku, že jsem se nezmohl na sebemenší odpor. Nudná návštěva holiče se rázem změnila v pěkný adrenalin. No ještě, že teta Míša nedržela v ruce tu věc, co tak strašně vrčí a na hlavě po ní pak nezůstane ani chlup.Jak se to jenom jmenuje... áá už to mám: strojek na vlasy. Musím uznat, že na poprvé na mě byly obě moc hodné. Mamka mě uklidňovala, že mi to opravdu sekne a teta Míša to se stříháním moc nepřehnala a vytvořila mi na hlavě docela slušný účes. Né, že bych našel zalíbení v téhle holčičí zábavě, ale přiznávám, že jsem odcházel spokojen a s dobrým pocitem, jak jsem teď ještě o chloupek hezčí. Pa