Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

sobota

Kámoška Pavla a Krupicajda

26.6.2008 Mám novou kámošku, jmenuje se Pavla, je jí něco přes dvacet a seznámili nás rodičové. Pracuje na Soutoku, kam chodíme na procházky a na kafíčko. Pavla nemá zatím děti a tak je na mě moc hodná, když má v práci volněji hraje si se mnou. Na dnešek jsem si s ní domluvil rande, ne že bych byl na starší, ale chtěl jsem mamce ulehčit a tak jsem Pavlu požádal, aby mě vzala odpoledne s kočárem na projížďku. Mamka si zatím půjde odpočinout do práce, pomoct babičce Dáše s účtařinou. Odpoledne bylo fajn, projeli jsme celé Veselí, hráli jsme si na písku na mém oblíbeném hřišti u Hokejky a porozhlédl jsem se i na zahradě u tety Aleny. Kolem šesté jsme zazvonili na taťku, ketrý si pro mě přišel dolů a vychytrale nabídl Pavle, že mě za odměnu může vykoupat a nakrmit. Mamka byla ještě v práci, tak taťulda připravil krupicajdu, na kterou jsem zrovna neměl moc chuť, což jsem dal najevo již u čtvrté lžičky. Taťka mě chtěl obelstít nějakým hnědý práškem, který byl docela jedlý, ale když už jsem se jednou rozhodl pro bojkot, tak neuhnu. Taťka řekl, že když není doma mamka, mohli by mi dát kaši i s talířkem, ať si s ní hraju. To bylo jiný kafe, nejprve jsem chvíli přemýšlel co s ní vyvedu a rozhodl jsem se pro dobře mířené údery rukou na střed talíře. To se ukázalo jako nejúčinější taktika, jak rozptýlit všechnu kaši co nejdál po obýváku. Měl jsem z toho ohromnou radost, stejně tak i taťka s Pavlou, akorát měli pochybnosti o radosti mamky, až přijde domů. Nakonec to dobře dopadlo, já byl vykoupán a stopy po našem řádění byli zameteny ještě před příchodem mamky. Takže mám jen vzpomínku na fotkách a videu, o které se s vámi podělím. Pa