20.10.2007 Zatím se na mě jezdili dívat jen prdlí příbuzní, kteří umí jen žvatlat a přiblble se usmívat. Dneska za mnou konečně přijel kamarád Kubik, který je jen o měsíc starší než já. Jeho rodičové totiž pracují s taťkou v práci a tak se rozhodli seznámit i nás. Musím říct že je to super, popovídat si s někým, kdo má podobné starosti. Pokecali jsme hlavně o kvalitě stravy, oba jsme se shodli že nás maminky nezanedbávají. Také jsme probrali vylučování, já upřednostňuji systém "velký třesk", kamarád zase "kulový blesk". Nakonec jsme se shodli, že ikdyž se o nás doma starají dobře, nesmíme rodiče rozmazlovat přílišným spaním a samostatností. Je třeba nasadit hrubší metr od začátku a pak případně polevit. Taťka nám pak udělal pár fotek, nenechte se zmást v Třebíčské porodnici jsme opravdu nerodili :-) Odpoledne jsme se zašli ještě juknout na fotbalový mač Veselských čutálistů, po závěrečném hvizdu srandovního chlápka v černém, jsem se s Kubikem rozloučil. Také jsme si slíbili, že určitě ještě setkáme, tentokráte u něj doma v Českých Budějovicích. Pa 
