Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

neděle

Eine Treffen se strýčkem in Šumava

30.5.2010(píše Vilda) Jsem na světě něco přes půl roku a už jsem se stihl seznámit s většinou příbuzenstva. Dnes jsem si na seznamu chybějících příbuzných odškrtl pratetu Zdeňku a prastrýčka Petra z Německa. Setkání proběhlo na neutrální půdě na Šumavě, aby to neměl nikdo moc daleko. Jelikož strýček bydlí daleko, na setkání se těšila celá naše česká rodina, protože to bylo setkání po letech pro všechny. Teta a strýček na mě po příjezdu hezky usmáli a zašišlali, takže mi hned padli do oka. Pak jsme vyrazili na obídek do nedaleké restaurace kde se vyřádili na přilehlém hřišti hlavně Kuba s Naty. Já jsem se choval střídavě u tety a babičky. Strejda zůstal s dědou v penzionu, popíjeli pivko a rozebírali výsledek voleb. Děcka včetně mě šli večer spát a dospělí šli do pensionu popíjet pivko a rozebírat výsledky voleb. V noci se mi zdálo že slyším přes zeď hlasitý zpěv a strýčkovo poroučení každému ať něco zazpívá, ale nevím jestli to nebyl jen sen. Každopádně ráno vypadali všichni maličko unaveně, ale po snídani zbyl čas a síly na společnou rodinnou fotku. Pokud by někomu bylo divné, že tam není děda, tak se nedivte. Děda rád jezdí autem na silnici sám, proto odjel ve 4.00 a my jsme si vzali babičku na návštěvu. Byl to příjemné setkání, teta a strýček jsou milí lidé, doufáme s bráchou, že se uvidíme častěji. Tak auf Wiedersehen