19.-25.7.09 Svojí druhou dovču jsem si užil stejně jako loni se svými nejbližšími. Složení tedy bylo: Já, Máma, Táta, babička Hana, děda Karel, sestřenka Natálka, teta Kristýna a strejda Kája. Společně jsme bydleli v prima chajdě v Jestřabí blízko Rokytnice nad Jizerou. To je v horách jménem Krkonoše, takže místo válení se na pláži, podnikali jsme výšlapy a výjezdy na výlety. První výjezd jsem si dal s taťkou na kole do hospody na Rezek, bylo to furt do kopce a tak jsem taťkovi pomáhal ze sedačky alespoň skandováním: "rychleji, rychleji", cestou zpět pak:"pomalu, pomalu". Druhý výlet už byl jiný kafe, cíl: Dvoračky 6km do kopce a zpět. Ze základního tábora jsme vyrazili hned po vydatné snídani. S Natálkou jsme si vychytrale namísto maček a cepínů s sebou vzali kočárky a šerpy v podobě tatínků. Tenhle krok se zhruba po půlkilometru výstupu ukázal jako klíčový pro zdolání vrcholku. No vlastně Dvoračky jsou kousek pod vrcholkem, ale to nevadí. V kočárku cesta ubíhala daleko příjemněji, kochali jsme se se sestřenkou panoramaty, konzumovali sušenky a na hoďku jsme si i dáchli. Zato ze šerpů lilo jak z konve, zejména posledních 200 metrů se sklonem asi 45 stupňů si užili, ale co chtěli nás tak ať makaj. Na Dvoračkách jsem si dali dobrý oběd, vydováděli jsme se na hřišti, udělali pár snímků (viz dole) a už byl čas na sestup. V základním Táboře zasedli šerpové k pivku a já s Natálkou jsme si dali ještě slalom na motorkách. Zbytek dovolené jsme strávili u bazénku, grilováním masa a různejma vylomeninama. Podnikli jsme ještě výlet do Harachova a vojenskou pevnost z druhé světové války. Také jsme byli na koníkách, tenhle výlet byl vyjímečný, proto mu věnuji samostatný článek. Dovolená byla vydařená, ono vlastně není důležitý kam vyrazíte, ale s kým tam jste. Dost mouder, tak zas za rok. PaP.S.: Zvláštní poděkování Kájovi a Kristýně za objeve
ní místa naší dovolené
