Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

pondělí

Jak jsem se nestal masérem

28.1.2008 Ráno mě mamka nakrmila a oznámila, že se dnes jede na kurz masírování. Řekl jsem si no prima, mamka se se mnou hodně nadře, tak si zaslouží abych jí její péči oplatil kvalitní masáží a na kurzu mě to naučí.Dopoledne jsme vyrazili do Tábora do Studia Bříško, kam už se mnou chodila mamka, když jsem byl na houbách. Učili jí tam jak mě má porodit a tak. Cestou jsme ještě nabrali kamaráda Matýska, který je stejně starý jako já a chodíme spolu s mamkama na procházky po našem městečku. V Bříšku už čekali ostatní maminy dalších 6 kamarádů a hlavně 2 kamarádky. Po seznámení s ostatníma prckama, přišel šok! Teta Olina, co to tam vede, nám vysvětlila, že masírovat nebudou mimina mamky, ale že to bude obráceně. Nevycházím s údivu, to dětství nemá chybu, nic nemusím, všichni mě obskakují a nakonec mě budou ještě hodinu masírovat. A to babička za hodinovou masáž platí 300 korun, asi 100 nutrilončích večeří - neskutečné. No bylo to fajn dopoledne, zacvičili jsme si, masáž proběhla a hlavně jsem poznal další vrstevníky a vrstevnice. Ještě tam jdeme na pár lekcí, tak se moc těším. Pa