13.4.2009 V neděli dopoledne jsem vyrazil do města na nákup, taťka mi koupil proutěný košíček a divnej klacík na jehož konci byly barevný stuhy, prej nějaká pomlázka, že jí budu zítra potřebovat. Cestou mě učil nějakou dlouhou říkanku, kterou jsem si nemohl za boha zapamatovat, tak jsem si jí zkrátil na: "Hody,hody,vejce" a docela slušně jsem jí na požádání zopakoval. Večer jsem dostal za úkol ráno vzbudit taťku, což jsem také v 6.30 udělal. Mamka nám udělala velkou snídani a v devět jsme vyrazili do akce. Já pořád nevěděl o co jde, ale hned na první zastávce u sousedky jsem to pochopil. Stačilo odříkat naučenou říkanku a plácat při tom pomlázkou ženský po zadku. Po akci zmlácená přinese do košíčku vejce a hlavně čokoládu nebo bonbon. Tak tomu říkám zábava, takhle jsme obešli půl Veselí a měl jsem kočárek plný sladkostí. Taťka mi z každého koledování povolil jednu malou sladkost, ale jelikož i on dostával výslužku v podobě nějakých nápojů v malých skleničkách, ke konci jsem žužlal jedno lízátko za druhým. Škoda, že tohle koledování je jen jednou za rok. Na závěr bych chtěl poděkovat všem co jsem seřezal: Martině od Šáši, Babičce Dáše, Viktorce, Elence,holkám Vančatovejm, holkám Šubrtovejm, tetě Páje, tetám ze Soutoku v kuchyni, tetě Ále a taky všem co koledovali u nás doma a seřezali mamku. Tak pa za rok.
.jpg)
