12.4.2010 (píše Vilda) Už je to tady. Já se stanu čestným a právoplatným občánkem Veselí nad Lužnicí. Obdržel jsem od pana starosty pozvánku na uvítací párty. Tak dobrá není to žádná párty a pozvánku dostala mamka a né od starosty, ale od úřednice. Strašně jsem se těšil a nemohl jsem dospat. Na cestu jsem si přibalil kromě svačiny (mamky) ještě babičku s dědou a hlavně bráchu, kterej už věděl jak to chodí. Byl jsem tak, narozdíl od ostatních nováčků, podrobně seznámen s itinerářem celé akce. Ale hezky pěkně od začátku. Všichni jsme na sebe hodili hodobóžové hadříky a vyrazili směr radnice. K mé radosti jsem na místě potkal pár dobrých kámošů a dokonce i dvě nové "modelky". Po uvítacím ceremoniálu, pásmu písniček a básniček, jsem se projel v super káře, které ostatní říkali kolébka. Mamka se podepsala do pamětní knihy, dostal jsem fotoalbum, máma kytku a bylo hotovo. Vše proběhlo podle plánu tak jak Kuba předpovídal. Sbalil jsem veškeré své příbuzenstvo a vyrazili jsme k domovu. Místo šampusu na slavnostní přípitek jsem si dal netradičně mlíčko od babičky. Ještě budu muset vymyslet, kam si pověsím pamětní listinu, do pravého nebo do levého rohu postýlky? Pa
