14.3.2008 Tak jak jsem psal v předchozím příspěvku již se umím přemisťovat pomocí válení sudů. Včera jsem k tomu ještě přidal plazení, táta se mi sice směje, že se plazím jako zombík a máma plácá něco o nějakým Meresjevovi, ale mě je to jedno, já se konečně pohodlně dostanu kam potřebuju. Jelikož moje výlety byly většinu spojeny s konzumací nebo demolicí něčeho zakázaného, tak mi naši koupili vězení. Já vím zní to hrozně, ale mě se tam zatím docela líbí a dokonce jdou vyndat některé mříže, takže se můžu klidně vyplazit ven. Pokud by mě snad chtěli rodičové věznit nějak často, mám je už zpracované natolik, že si propuštění pohodlně vyřvu :-) Taky už obědvám a svačím jako člověk, naši mi koupili židličku, takže jíme konečně jako rodina, už se na to nedalo koukat. Můj jídelníček je také o dost pestřejší snídaně - mlíčko od mamky, přesnídávka - mlíčko od Sunaru, oběd - maso se zeleninou, přesnídávka - ovocná přesnídávka, pak mlíčko od Sunaru a večeři rýžová kaše. Mezitím vypiju 120ml čaje a schroustám několik kukuřičných tyčinek. A aby bylo vidět jak jsem už dospělý, tak ve vaně už nepotřebuju sedátka ani oporu rodičů. To koukáte co, tak zatim PA
Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.