Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

sobota

Ohýnek, hnědá hračka a já SEDÍM !!!!

10.4.2008 Minule jsem dostal diplom za to, že jsem si porozumněl s živlem vodním, dneska jsem se poprvé seznámil s živlem ohněm. Odpoledne, když se taťka vrátil z práce, jsme vyrazili na procházku do města. Za Soutokem je udělané takové malé sezení s ohništěm, tam mě také taťka zapíjel, když jsem se narodil. Strejda Zub nakoupil buřty, strejda Tomáš přinesl džbán piva, pak ještě někdo přinesl pecen chleba a kyblík hořčice a mohlo se začít. Takových dobrot jsem ještě na jednom stole neviděl, těšil jsem se, jak to všechno ochutnám, ale měl jsem smůlu. Mamka vytáhla z tašky zase tu jabkohruškovou kejdu ve skleničce a bylo po srandě. Prej jsem ještě moc malej na dospělácký žvanec, ale nakonec jsem byl za vzorné chování odměněn kouskem chleba, který mi moc chutnal. Strejda Zub zapálil oheň, který mě zaujal natolik, že jsem si ho chtěl pěkně z blízka ošahat ,nebo ještě líp ochutnat. To mi ale rodičové nedovolili, prej by mě to bolelo. No něco na tom možná bude, protože jsem vypozoroval, že čím blíž jsem k těm plamínkům, tím víc "se mi zapalují lejtka". U Ohně se pak všichni vystřídali s klacíky a buřtíky, nacpali si panděra jako já a už byl pomalu čas zajít domů na pořádnou večeři a koupačku ve vaně. Doma mě mamka svlékla do naha a já začal průzkum plazmo po obýváku, najednou to na mě přišlo, zatlačil jsem a po chvilce jsem mohl pokračovat v průzkumu. Taťka seděl u počítače, mamka vařila večeři, takže jsem měl klid na průzkum CD přehrávače, nikdo mě neokřikoval, tak mě to brzy přestalo bavit. Cestou zpět jsem narazil na novou, hnědou a podivně vonící hračku. Uchopím ji a chci ji ochutnat. Najednou ke mě s křikem přiskočí taťka a hračku mi bere těsně před ústy, asi se mu taky líbila. Měl by si ale pamatovat, že dětem se hračky neberou. Ten den se jdu nezvykle brzo koupat, ještě před večeří. Byl to stejně prima den, tak ještě večer odměňuji sebe i rodiče tím, že poprvé sám sednu na zadek. Máma je z toho celá paf, řehtá se na mě jak blázen, což mě rozesměje , takže se řehtám taky jako blázen a táta se začne taky smát jako blázen i pes Jonatán se směje jako blázen a Horáček s Pažoutem se taky smějí jako blázni, prostě taková pěkná tečka za tím hezkým dnem. Tak se zatím mějte a Pa.