První koupačka

26.12.2009 Ahoj tady Vilda. Včera si pro nás přijel taťka s Kubou do porodnice a konečně si nás odvezl domů. I když v porodnici bylo fajn, doma je to mnohem lepší, klídek a pohoda. Dnes večer jsem si poručil první lázeň, mamka napustila vanu a kyblík, bráška se nabídl, že mi umyje záda a taťka to celé divadlo nafotí. V koupelně bylo trošku těsno, ale jinak to byla ohromná legrace. Nejdřív jsem Kubovi dovolil vyzkoušet kyblík a pak už jsem se cachtal sám. Ve vodě je to super, připomíná mi to časy, kdy jsem byl ještě na houbách. Jinak mě mamka pochválila, že v noci krásně spinkám a nepláču, dokonce mě musí budit na jídlo, snad mi to vydrží. Pa Vilda

Svíčková se sestřenkou

26.12.2009 (píše Vilda) O Vánočních svátcích se mají vidět všichni příbuzní, je to takový navštěvovací maratón, ale příjemný. Včera babička s dědou od nás odjeli a dnes jsme se vydali zase my k nim. Nebylo to tím, že bychom bez sebe nemohli být ani den, bylo to kvůli svíčkový. Je to stará rodinná tradice, kdy se setkáváme v Hostivaři 26.12. každý rok a babička udělá tu nejlepší svíčkovou na světě. Hlavní důvod ale byl, potkat se se svou setřenkou Natálkou, strejdou Kájou a tetou Kristýnou, popřát si do nového roku a tak. Putoval jsem z jedné náruče do druhé a užíval si žvatlání a chvály na můj zevnějšek. Od ostatních vím, že se svíčková jako vždy vydařila a i to mlíčko pak chutnalo od mamky nějak líp. Ježíšek, jak je jeho zvykem, tu zase nechal nějaký dárečky, brácha dostal super teréňák, začínám se o něj bát. Doma furt běhá po bytě, nosí jednu hračku za druhou a s každou si hraje v průměru 2 vteřiny, aby z toho nezcvoknul. Odpoledne šel strejda Kája s Natálkou a taťka s Kubou na procházku, mě zase nechali doma :-(. Začínají mě s tím, že jsem ještě malej pěkně štvát, snad se to časem zlepší. K večeru jsme vyrazili domů a já v autě spokojeně i s Kubou vytuhnul. Brzy se zase uvidíme. Pa

Štědrý den podruhé

25.12.2009 (píše Kuba) Včera jsem se opravdu s rozdáváním, rozbalováním a hraním si s dárky fakt zapotil. Dneska jsme šli (já jediný jel na odrážedle) na oběd k naší druhé babičce Dáše. Byl jsem upozorněn, že mi tam možná Ježíšek taky něco nechal, protože tam občas taky přespávám. U babičky čekala celá famílie včetně prababičky Táni. Všichni byli u vytržení z Vildy, ale já jsem si už zvykl, nevadí, zvlášť když jsem viděl pod stromečkem další barevné balíčky. Řekl jsem si kdo se směje naposled, ten se směje nejvíc a zatím jsem si nacpal plnou pusu cukroví. Když se všichni pomazlili z Vildou, měl jsem přijít na řadu já, mě už to moc nebere, ale nakonec jsem se přemohl a chvilku jsem to u každého zvládnul. Po dobrém obědě se šlo na věc. Už zkušeně jsem roznesl všechny balíčky adresátům a pustil jsem se do své hromádky. Měkké balíčky jsem prokoukl už včera, takže ze slušnosti rozbaluji a odhazuji stranou. Nejlepší dárek přišel nakonec: můj vlastní notebook se spoustou naučný her a programů. S tím se vyblbnu a něco naučím, hlavně nebudu muset prosit taťku ať mi zapne počítač. Bylo to hezky strávené odpoledne nejen kvůli dárkům, rád se vídám se svými příbuznými. Pa

Stědrý den 2009

24.12.2009 (píše Vilda) Tohle jsou naše první vánoce ve čtyřech, vlastně v šesti. Včera dorazila z Prahy babička s dědou, takže tu bylo hodně veselo. Když jsem ráno vstal, v obýváku mě zaskočil překrásný vánoční stromeček. Dopoledne jsem strávil cucáním mlíčka, spánkem a sledováním pohádek přivázaný k babiččině tělu. Kuba blbnul s tátou a s dědou. Odpoledne šel taťka s Kubou na procházku vyhlížet Ježíška, což mi bylo trošku líto, protože já ještě ven nemůžu, páč je tam kosa. Já jsem zůstal doma, ženský kmitaly v kuchyni a děda popíjel čaj, kterýmu říkal whisky. Kolem šestý jsem se posadili ke krásně prostřenému stolu a všichni až na mě se cpali salátem a řízkama nebo rybou. Ale abych mamce nekřivdil, i já jsem dostal svoje. Pak už to začlo, Ježíšek zazvonil zvonečkem a pod stromečkem se válela snad tuna dárků. Takhle hodnej jsem za ten měsíc ani nestihl být a Kuba tuplem ne. Brácha jako nejmladší schopnej byl pověřen rozdělováním dárků a moc ho to bavilo. Jelikož moje motorika ještě není vyvinutá, dostal jsem jen nějaký hadry a chrastítka, ale i z toho jsem měl velkou radost. Vlastně jsme s Kubou dostali napůl autodráhu, až vyrostu budeme závodit, už se nemůžu dočkat. Zato Kuba, byl z těch dárků úplně mimo, nevěděl co má rozbalovat dřív. Když je rozbalil, zase nevěděl s čím si má hrát dřív. Dostal super odrážedlo, co vypadá jako kolo, knížku s auťákama, kterou si vzal do postele, mašinku Tomáše a spousty dalších skvělých dárků. Nakonec všichni říkali, že ten největší dárek jsem já, ještě že mě Ježíšek přinesl do porodnice a nezabalil mě do nějaký krabice, to bych se asi bál. No užili jsme si to náramně, vánoce by měli být častěji je to prima den. Pa

Tak šťastné a veselé

24.12.2010 Jsou tu Vánoce, klídek pohoda. Od rána se koukáme na pohádky, s babičkou a dědou jsme byli na procházce. V obýváku nám přes noc vyrostla krásná jedlička s ozdobama a bonbónkama. Těšíme se na Ježíška co nosí dárečky a máme se rádi. Přejeme všem hezký a klidný štedrý večer, bohatého Ježíška a ať se Vám všem splní v roce 2010. Rodičům hodná děcka, děckám veselé rodiče. Pa Vilda a Kubík

Jak jsem přijímal návštěvy

20.12.2010 Od mého narození neuběhl ani měsíc a už se na mě přišlo podívat snad půl zeměkouĺe. Ale přijímat návštěvy je fajn, každý na mě něco žvatlá a něco pěkného přinese. Nechci všechny ty návštěvy vyjmenovávat, abych na někoho nezapomněl. Vzpomenu jen na příbuzenstvo, hlavně dědu s babičkama, strejčky, tety a moje dva bratrance Filipa a Páju s kterýma jsem udělal super fotku. Všem co mě přišli na tento svět přivítat bych chtěl moooooc poděkovat a těším se až s vámi všema pokecám. Daří se mi dobře, máme mě krmí kdy si vzpomenu a tak rostu jako z vody. Pa Vilda