Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

pátek

Štědrý den podruhé

25.12.2009 (píše Kuba) Včera jsem se opravdu s rozdáváním, rozbalováním a hraním si s dárky fakt zapotil. Dneska jsme šli (já jediný jel na odrážedle) na oběd k naší druhé babičce Dáše. Byl jsem upozorněn, že mi tam možná Ježíšek taky něco nechal, protože tam občas taky přespávám. U babičky čekala celá famílie včetně prababičky Táni. Všichni byli u vytržení z Vildy, ale já jsem si už zvykl, nevadí, zvlášť když jsem viděl pod stromečkem další barevné balíčky. Řekl jsem si kdo se směje naposled, ten se směje nejvíc a zatím jsem si nacpal plnou pusu cukroví. Když se všichni pomazlili z Vildou, měl jsem přijít na řadu já, mě už to moc nebere, ale nakonec jsem se přemohl a chvilku jsem to u každého zvládnul. Po dobrém obědě se šlo na věc. Už zkušeně jsem roznesl všechny balíčky adresátům a pustil jsem se do své hromádky. Měkké balíčky jsem prokoukl už včera, takže ze slušnosti rozbaluji a odhazuji stranou. Nejlepší dárek přišel nakonec: můj vlastní notebook se spoustou naučný her a programů. S tím se vyblbnu a něco naučím, hlavně nebudu muset prosit taťku ať mi zapne počítač. Bylo to hezky strávené odpoledne nejen kvůli dárkům, rád se vídám se svými příbuznými. Pa