Apalucha - expedice Idixep 2010

8.2.-14.2.2010 (píše Kuba) Tak jsme se s taťkou rozhodli, že si od Vildy a mamky trochu odpočineme. Mamka se zase rozhodla, že si odpočine od nás a tak jsme vyrazili na pánskou jízdu do Krušných hor. Bydlení jsme měli přímo na sjezdovce kopce Klínovce spolu s ostatními z naší zimní party. Bylo nás tam asi 20 dospěláků a 16 dětí. Chatu jsme měli celou pro sebe, takže jsem si tam mohli dělat co jsme chtěli a to jsme my děti dělaly naplno přes den a rodičové v hospodě pak v noci. Taťka mi pořídil lyže a ty velký boty, ale to netušil, že tuhle zábavu budu prozatím sabotovat. Dopoledne jsme tedy sáňkovali, odpoledne jsem stavěl iglů, koulovali se s ostatníma a večer jsme pořádali burzu autíček. Taky na chatě měli automat na hopíky, zajímavé bylo na tom to, že jsme ho s ostatními pomocí peněz od rodičů do soboty vyprázdnili a jen ten co měl štěstí, si vezl domů alespoň jednoho. Výlet do aquaparku byl taky super, alespoň jsme se jednou za týden vykoupali, dokonce tam měli i umělý vlny jako v moři. Jediný co se mi nelíbilo, byla hrozná zima, venku bylo někdy i mínus 15 stupňů. Ostatním to moc nevadilo, ale já jsem na to asi nějakej háklivej či co, hned chci domů do tepla. Užili jsme si to náramně, já s dětma a s tátou, taťka se mnou a s kámošema u pivka. Už se těším na další ročník, to už snad pojedeme komplet a nebude taková kosa. Pa

Moje xichty

6.2.2010 (píše Vilda) Dnes jsem byl za modela, naši mě furt fotili a natáčeli. Mě se to moc líbí a tak jsem spolupracoval. Rodičové jsou pěkně prdlí, dělají na mě obličeje a hrozně legračně mluví. Pořád: "kuky kuk", "blabla bleble" a podobně. Když mám plnej pupek, je to sranda. Jinak se mám moc dobře, mamka mi dopřává mléka co moje hrdlo ráčí, s troškou nadsázky se dá říct, že mi pečený holubi lítají přímo do pusy. Mamka mě taky nosí v prima šátku, takže s jídlem mám fyzický kontakt i když spím a to miminkům jako mě dělá náramně dobře. Když už mamka nemůže, taťka si mě vezme a tancujeme na písničky, prostě pohoda. Kuba se ke mě taky chová moc hezky, jen někdy zkouší, co vydržím. Minule mi připnul na palec u nohy kolíček na prádlo a to se mi moc nelíbilo. Pak říkal mamce, že se mi to líbí, což kecal, ale brácha je to super, nosí mi svoje auťáky když brečím. Tak to je asi zatím vše, můžete se pokochat fotkama i videem. Pa

Šoumen

3.2.2010 (píše Kuba) Jelikož všechno se teď točí kolem bráchy Vildy, rozhodl jsem na sebe upozornit. Vztekáním a lumpárnama to moc nefunguje, vlastně funguje, ale akorát mě vždycky někdo sprdne. Takže jsem dlouho přemýšlel a vymyslel nějakou pozitivní upoutávku na to, že taky existuju. Nejdřív jsem se dal na malířství a namaloval tank a autoportét. Dole můžete sami posoudit, že tudy cesta nevede. Zkusil jsem to tedy přes zpěv. Máma s taťkou tleskali, takže se to povedlo. Protože jsem na sebe náležitě hrdej, chci se s vámi podělit o své vystoupení i zde. Až natočím nějaký další kousek, určitě ho sem zase šoupnu. Pa

Plaváčci

1.2.2010 (píše Vilda) Dneska jsem při koupání opustil svůj oblíbený kyblík a byl jsem vhozen do naší vany. Kuba mi vysvětlil, že se nemusím ničeho bát, že on to v mém věku zkusil taky a bylo to super. Všechno začalo zahřívacím kolem v kyblíku a pak už se šlo na věc. Mamka mě opatrně položila na vodu a plavala se mnou sem a tam. Po překonání prvního návalu strachu jsem už za chvilku plaval jako Venclovský. Ve vodě si to užívám, vzpomínám na doby, kdy jsem byl ještě na houbách, taky tam bylo plno vody. Vlastně jsem uměl plavat už tam. Panika mě zachvátila jenom, když Kuba vlezl za mnou a chtěl mě učit plavat sám. Ještě že to jistila mamka a včas mě vytáhla. Pak jsem vanu přenechal bráchovi, aspoň něco má ode mě použitýho, když já všechno dědím po něm. To ještě neví, že jsem se mu tam dvakrát vyčůral :-) Mamka říkala, že takhle budem plavat dvakrát týdně, tak to se moc těším. Pa