3.2.2010 (píše Kuba) Jelikož všechno se teď točí kolem bráchy Vildy, rozhodl jsem na sebe upozornit. Vztekáním a lumpárnama to moc nefunguje, vlastně funguje, ale akorát mě vždycky někdo sprdne. Takže jsem dlouho přemýšlel a vymyslel nějakou pozitivní upoutávku na to, že taky existuju. Nejdřív jsem se dal na malířství a namaloval tank a autoportét. Dole můžete sami posoudit, že tudy cesta nevede. Zkusil jsem to tedy přes zpěv. Máma s taťkou tleskali, takže se to povedlo. Protože jsem na sebe náležitě hrdej, chci se s vámi podělit o své vystoupení i zde. Až natočím nějaký další kousek, určitě ho sem zase šoupnu. Pa
