Pokus o trénink

28.4.2010 (píše Kuba) Strejda Míra je jedním z trenéru fotbalové školičky a pořádali nábor fotbalových talentů. Né že bych si chtěl honit triko, nebo využívat protekce, ale nedalo mi to a šel sem se podívat. Čekal jsem kontrolu váhy, zátěžové testy a podobně,tak jak to znám z televize. Místo toho bylo připraveno spoustu soutěží a zúčastnit se mohli všichni pidilidi. Po mírném přemlouvání, mé pasivně sportující mamky, jsem podlehl a přidal se. Kopal jsem na pyramidu z kbelíků(moc mi to nešlo). Házel míčem na plechovky, to byl asi můj nejlepší, řekl bych 100% výkon. Absolvoval opičí dráhu s pinpongáčem na lžíci(slušný výkon). Kopal na brankáře který byl ze dřeva nehýbal se,párkrát jsem tedy skóroval. Skákal v pytli (propadák sportovního odpoledne), nejvíc se bavili všichni přihlížející včetně mamky, tu ale humor přešel ve chvíli,kdy mě musela do cíle donést, nějak jsem nepochopil "krokové variace". Na závěr přišlo pár kolektivních soutěží, trošku jsem sice tápal, ale brzy jsem se chytil a při přetahování lanem jsem byl oporou našeho týmu...prohráli jsme. S taškou drobností, kapsou plnou bonbonů a plným břichem koláčků jsem se odpotácel domů. Na zápis do fotbalové školičky to ještě není, musím rok počkat, ale už ty prcky chodím okukovat, abych pochytil pár fines a měl příští rok trošku fóra.

Mamky fototvorba

26.4.2010(píše Vilda) Když se fotí nějaká událost, fotí to taťka a myslí si, že by to nikdo jiný nesvedl. Když je venku hnusně, občas si uděláme s mamkou pár fotek a dokonce i Kuba mě už celkem slušně blejsknul, ta fotka v červeným tričku ostatní jsou od mamky. Má talent ta máma jedna. Posuďte sami, Pa

Pel mel

20.4.2010 (píše Kuba) Přidávám dvě videa, ke kterým nevím co napsat, tak aby to nevypadalo, že se vytahuju. Snad jen napíšu, že Lance Armstrong hadr. Tak významného čtenáře jako jsem já jsem na netu nenašel. Takže Pa

Vítání občánka Vildy

12.4.2010 (píše Vilda) Už je to tady. Já se stanu čestným a právoplatným občánkem Veselí nad Lužnicí. Obdržel jsem od pana starosty pozvánku na uvítací párty. Tak dobrá není to žádná párty a pozvánku dostala mamka a né od starosty, ale od úřednice. Strašně jsem se těšil a nemohl jsem dospat. Na cestu jsem si přibalil kromě svačiny (mamky) ještě babičku s dědou a hlavně bráchu, kterej už věděl jak to chodí. Byl jsem tak, narozdíl od ostatních nováčků, podrobně seznámen s itinerářem celé akce. Ale hezky pěkně od začátku. Všichni jsme na sebe hodili hodobóžové hadříky a vyrazili směr radnice. K mé radosti jsem na místě potkal pár dobrých kámošů a dokonce i dvě nové "modelky". Po uvítacím ceremoniálu, pásmu písniček a básniček, jsem se projel v super káře, které ostatní říkali kolébka. Mamka se podepsala do pamětní knihy, dostal jsem fotoalbum, máma kytku a bylo hotovo. Vše proběhlo podle plánu tak jak Kuba předpovídal. Sbalil jsem veškeré své příbuzenstvo a vyrazili jsme k domovu. Místo šampusu na slavnostní přípitek jsem si dal netradičně mlíčko od babičky. Ještě budu muset vymyslet, kam si pověsím pamětní listinu, do pravého nebo do levého rohu postýlky? Pa

Hody hody 2010

5.4.2010 (píše Kuba) Dnes jsem podruhé v životě koledoval, jak to probíhalo při mojí premiéře si přečtěte zde. No a pokud jste si to přečetli, tak Vám můžu říct, že to probíhalo skoro stejně akorát nebylo tak hezké počasí, takže uvedu jen seznam vyšupaných. Nejdříve fotky zleva: sousedka Zuzanka, kámoška Elenka, kámoška Viktorka a prababička Táňa. Poslední fotka je ze Soutoku kde jsme si dali něco ostřejšího na oslavu dobré vejslužkya pokecali s Adámkem o koledě. Taťka mě nestihl vyfotit ještě u babičky Dáši a Tety Ály. Ještě si musím postěžovat, že nám neotevřeli Šaškovi, táta říkal, že jsou po opici, tak byli asi v ZOO nebo co. Škoda, že jsme nemohli vzít s sebou Vildu, tak jsem se s ním alespoň rozdělil tak, že jsem to dal mamce a ta to prohnala tělem na mlíko a všichni byli spokojení. Pa