Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.
26.11.2010 (píše Vilda) - Dnes je tomu přibližně rok, co jsem spatřil světlo světa a to se prej musí řádně oslavit a já říkám - proč ne. Oslava narozenin je pro mě věc nová, tak uvidíme co mě čeká. Kuba mi naznačil, že taková oslava je věc pozitivní. Prej bude nějaká dobrá bašta, dárečky v podobě hraček, budu středem pozornosti a tak. První dějiství oslavy se odehrálo u babičky z Veselí a Kuba měl pravdu. Byla dobrá bašta, dostal jsem dárečky v podobě hraček a byl jsem středem pozornosti. Nejvíc se mi líbilo, že jsme se z naší Veselské větve sešli všichni (viz hromadné foto), dokonce i moje prababička Táňa a tu nemá každej! Druhou část spojenou s předáním narozeninového dortu jsme si vychutnali komorně doma ve čtyřech. Dort mi vlastnoručně upekla mamka a byl nádherný. Můj dech na svíčku zatím nestačil a tak mi ochotně vypomohl bratr. Protože teď procházím složitým obdobím, kdy si pečlivě podle záhadného klíče vybírám co sním, rozhodl jsem se konzumaci dortu bojkovat. Ani vám nepovím, co se mi na něm nezdálo, sám nevím. Stejně jako se svíčkou mi tedy pomohl Kuba, nakonec se zapojili i rodičové. Už vím co je to oslava narození a těším na další budoucí. Pa
26.11.2010 (píše Vilda) - Dnes je tomu přibližně rok, co jsem spatřil světlo světa a to se prej musí řádně oslavit a já říkám - proč ne. Oslava narozenin je pro mě věc nová, tak uvidíme co mě čeká. Kuba mi naznačil, že taková oslava je věc pozitivní. Prej bude nějaká dobrá bašta, dárečky v podobě hraček, budu středem pozornosti a tak. První dějiství oslavy se odehrálo u babičky z Veselí a Kuba měl pravdu. Byla dobrá bašta, dostal jsem dárečky v podobě hraček a byl jsem středem pozornosti. Nejvíc se mi líbilo, že jsme se z naší Veselské větve sešli všichni (viz hromadné foto), dokonce i moje prababička Táňa a tu nemá každej! Druhou část spojenou s předáním narozeninového dortu jsme si vychutnali komorně doma ve čtyřech. Dort mi vlastnoručně upekla mamka a byl nádherný. Můj dech na svíčku zatím nestačil a tak mi ochotně vypomohl bratr. Protože teď procházím složitým obdobím, kdy si pečlivě podle záhadného klíče vybírám co sním, rozhodl jsem se konzumaci dortu bojkovat. Ani vám nepovím, co se mi na něm nezdálo, sám nevím. Stejně jako se svíčkou mi tedy pomohl Kuba, nakonec se zapojili i rodičové. Už vím co je to oslava narození a těším na další budoucí. Pa 
