1.12.2008 Taťka chodí skoro každý den do práce, to se mi moc nelíbí, protože spolu nemůžeme dělat blbiny. Za to, že tam chodí, dostane penízky, za ty mi koupí Sunar a občas nějaké to autíčko, takže to jinak nejde. Má to i další výhody, včera přinesl domů čokoládovou vánoční kolekci, kterou mi stejně nedají. Dneska mě dokonce táty zaměstnavatel pozval na divadelní představení s čertem, Mikulášem a andělem. Celé dopoledne jsem se moc těšil, po gáblíku a spánku jsme hned vyrazili do sokolovny v ČB, kde se to divadlo mělo odehrát. Na místě jsem nevěřil svým očím, tolik dětí pohromadě jsem ještě neviděl. Všechny jsem je omrknul a pozdravil, dokonce jsem tam potkal svého jmenovce Kubu, s kterým se už znám. To už, ale pomalu začala pohádka o "Meluzíně, která zaspala". Většinou se na nic nevydržím soustředit déle jak 5 minut, ale tahleta taškařice mě úplně pohltila. Nebyl jsem sám, ostatní děti radily Honzovi jak vzbudit Meluzínu, aby nám udělala sníh. Všechno nakonec dobře dopadlo a Honza si s tou mrchou línou poradil, takže sníh bude. Nakonec přišel i Mikuláš s čertem, kterého jsem se ani trochu nebál a přijal jsem od něj věcné dary. Bebe sušenky, baťoh, křídy, hřebínek se zrcátkem a spousty dobrot. Všem se nám to moc líbilo, tak jsme herce potulný i taťkova chlebodárce odměnili potleskem a na rozloučenou udělali papá. Jako důkaz, že Honza tu Meluzínu fakt přiměl nadělit sníh přikládám pár fotek z mého seznamování s tímto zmrzlým živlem. Pa
Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.