Tento blog berte jako náš veřejný archiv zážitků, původně určený pro naše příbuzné a kamarády. Zde vás budeme pravidelně informovat o tom, jak se nám tu žije. Příspěvky jsou řazeny od nejnovějšího, tedy první příspěvek popisující mé nulté narozeniny, najdete v archivu. Vzkazy, gratulace a jiné připomínky můžete zanechat ve vzkazovníku. Tak příjemné čtení.

čtvrtek

Vážení, dneska bude vážení

9.8.2007 - Dneska se mi stala divná příhoda, rodičové se dohadovali, jestli přibírám na váze. Pak vstal taťka a sundal ze skříňky takový divný monstrum a prohlásil, že mě zváží. Moc dobře si z porodnice pamatuji, jak vypadá váha a mamka mi taky dala za pravdu, že to s tímhle krámem nepůjde. Pak taťka přitáhl koupací kyblík a posadil ho na jednu půlku monstra a na druhou půlku posadil ten největší hrnec, co má mamka v kuchyni. To už jsem nechápal vůbec, vážení, koupání, vaření - taťka se zbláznil! Pak začal do kyblíku dávat různý nesmysly (pudink v prášku, železné válečky apod.) a soustředil se u toho jako když technik v jaderné elektrárně Temelín doplňuje palivo. Po chvilce se zdál být spokojený se svým veledílem a přišel jsem na řadu já. Strčil mě do kyblíku, čekal jsem, že mě bude koupat, ale nechal na mě oblečení a vodu lil do hrnce vedle, což mě zaskočilo natolik, že jsem zapomněl řvát. Zajímavé bylo, že čím víc vody lil do hrnce, tím více jsem stoupal i s kyblíkem nahoru. Asi po deseti minutách soustředěného přilévání vody byl spokojený a prohlásil, že vážím 3650 gramů, takže jsem přibral 550 gramů. Mamka si ověřila, že mě dobře krmí a taťka byl pyšný, jak mě s omezenými prostředky pěkně zvážil. Pa